Bě/bje, pě/pje, vě/vje

Po vroucném objetí se synem oběse rozhodli oběd odložit a objet i zbylé příbuzné ve městě. Je těžké se v tom orientovat? Možná jen na první pohled. Pravidla pro psaní a jsou poměrně jednoduchá, ať už jde o kombinace se souhláskami nebo (viz rubrika Podtrženo). U stačí, když rozeznáme, zda je součástí předpony (v úvahu přichází jen

event. nebo kořene slova. Jde-li o předponu (či následuje Takových slov je tak málo, že si můžeme dovolit je vyjmenovat: objednat, objem a také objetí (oboje je od objímání), objet (i tady může dojít k objetí – překážky, rybníka atd.), objev. Ze slov přejatých je to objekt (i objektiv) a subjekt. Platí to samozřejmě i pro slova odvozená: objednávka, objezd, objevitel, objektivní, subjektivita... Ve všech ostatních případech píšeme

běhat, bědovat, sběrna, paběrkovat, zbabělec. Týká se to i oběda, což je svým způsobem výjimka – u zrodu tohoto slova byla právě předpona ob- a sloveso jíst (dnes už ale tuto souvislost nevnímáme).

Se skupinou je to ještě jednodušší. Ve všech českých slovech se píše pouze

zpěv, pěna, pěnice, opět, zpět, vzápětí, supět, trpět, pětník. Skupinu můžeme v českých textech spatřit snad jedině u jména makedonského města Skopje. Hodně pisatelů chybuje ve slovech napětí, sepětí, rozpětí, vypětí, vzepětí, protože si pomáhají, v tomto případě mylně, příbuznými tvary spjatý, vypjatý apod., kde se skutečně objevuje. To však nic nemění na výše zmíněném pravidle: v českých slovech píšeme vždy pouze

U

platí podobný princip jako u Jestliže je v- předponou, následuje -je: vjem, vjet, (spojit) vjedno. Týká se to opět i odvozenin: vjezd, vjemový... Když o předponu nejde, píšeme věda, bezvědomí, pověst, zvědavý, vězení, ozvěna, dřevěný, větev. U medvěda, pravda, žádná předpona není, ale vzhledem k původu jeho jména ( med + jíst) by mnozí možná čekali psaní s j. Čekali by však marně.

Ojediněle se s setkáme i po f: ve slově ofěra, označujícím dary věřících na církevní účely. Skupina se v českých slovech nenachází.

Všechno uvedené se týkalo psaní uprostřed slov. V koncovkách ale v češtině píšeme výhradně na hradbě, v hudbě; na lampě, Na Příkopě; v hlavě, v oktávě; o harfě, v lymfě.

Shrnuto: pokud jde o skupiny jen bezprostředně po předponách ob-, va sub- musíme napsat Všude jinde si vystačíme s