Sága rodu Windsor

Královská rodina ukazuje, jak se Británie změnila

Pokud se donedávna spekulovalo, že mladší syn princezny Diany měl ve skutečnosti za otce někoho jiného než následníka trůnu, tak tomu je teď jednoznačně konec. Nejen že se princ Harry čím dál víc podobá dědečkovi, princi Philipovi zamlada, ale navíc teď jasně dokázal, že mu v žilách koluje mužná krev Windsorů. Stejně jako jeho otec Charles si vyvolil starší nevěstu. A stejně jako jeho praprastrýc Eduard VIII. našel zalíbení v už jednou rozvedené americké herečce. Ke všemu je jeho Meghan Marklová vyznáním římská katolička s částečně afroamerickými předky.

Naprosto zásadní rozdíl však je v tom, že dnešní princ Harry neztratí šanci stát se králem a hlavou anglikánské církve – což se stalo, když před osmdesáti lety přišel o korunu Eduard kvůli Wallis Simpsonové. A nebude si ani muset vzít někoho jiného a čekat dlouhá desetiletí na ženu svého srdce, jako ještě před 36 lety Charles, který se s Camillou oženil až v roce 2005. Mladému princi samozřejmě hraje do karet, že je po změně pravidel následnictví z roku 2015 až pátým v pořadí na britský trůn po otci, starším bratrovi princi Williamovi a jeho dvou dětech, princátku Georgeovi a princezničce Charlotte.

Už samotná změna pravidel a přímo nadšení, s jakým se Spojené království i celé společenství bývalých kolonií Commonwealth těší na šestatřicetiletou televizní hvězdičku známou upnutými kostýmky ze seriálu Kravaťáci, je v obrovském protikladu k těžkostem, kterým čelil ještě Harryho otec. Británie byla v devatenáctém století zlé impérium, ve dvacátém stále ještě zakonzervovaná společnost, v tom jednadvacátém už má sympatickou tvář princezny Meghan. Jan Klesla