Bílá vrána privatizace

LIBOR KUDLÁČEK

„Byl pro mne především jedním z nejopravdovějších hlasatelů svobodné společnosti. Jeho ohromné charisma napomohlo přesvědčit českou veřejnost o tom, že křivdy minulosti by měly být v co největší možné míře napraveny a že privatizace je nejrychlejší cestou k prosperitě. Zároveň volal po právní čistotě, bez níž by tyto procesy mohly utrpět na věrohodnosti. Dalo by se pokračovat. Takových lidí jsme mnoho neměli.“

IVAN KOČÁRNÍK

„Patřil k ekonomům, kteří tvořili strategii transformace české ekonomiky. Byl jedním z pilířů privatizace. Jako předseda Fondu národního majetku svolával tzv. bankovní trojku (ředitele České spořitelny, Komerční banky a ČSOB), kde jsme spolu řešili některé problémy bankovního sektoru v předprivatizační fázi. Byl společenský, hráli jsme spolu tenis. Bude mi chybět.“

BEDŘICH MOLDAN

„Odešel přítel a ryzí člověk, kterého jsem si mimořádně vážil. Pro mne byl pravým ‚panem ekonomem‘, který viděl věci přesně a správně a dovedl je podat jasně a srozumitelně. Z mého pohledu je snad nejtrvalejší památkou na něho dramatické a trvalé zlepšení kvality ovzduší severních Čech díky velkorysé plynofikaci, na kterou Tomáš kdysi prozřetelně nasměroval velikou sumu peněz. Je to velká ztráta, čest jeho památce.“

IVAN PILIP VÁCLAV ŽÁK

„Tomáš Ježek patřil mezi velké obdivovatele rakouské školy, zejména Friedricha von Hayeka. Na rozdíl od jiných ‚otců reformátorů‘ viděl roli právamnohem ostřeji, i když byl zpočátku přesvědčen, že se právo může plně uplatnit, až vznikne soukromé vlastnictví. Velmi rychle však tuto svou tezi korigoval: nechtěl se smířit s tím, že investiční fondy nemají oddělené účetnictví, a jako první začal prosazovat kontrolu kapitálového trhu. Byl to mimořádně poctivý člověk, což z něj nepochybně dělá globální bílou vránu mezi všemi ministry privatizace.“

ANDREJ BARČÁK

„Skvělý, zapálený a pracovitý teoretik, ekonom, který v počátečním období po roce 1989 významně ovlivnil vývoj v naší zemi. Škoda že kromě nesporných kvalit a ekonomických znalostí neměl dost praktických zkušeností. Určitě by pak pár věcí udělal jinak. Bylo mi ctí s ním spolupracovat.“

PAVEL BRATINKA

„Chtěl bych zdůraznit jeho dva počiny, které jsou dnes zapomenuty. Tím prvním byla jeho role v odporu proti názorům, které navrhovaly vložit do kuponové privatizace mnohem větší rozsah majetku, než se nakonec naštěstí stalo. Viděl jasně, že by se tím mnohé podniky ocitly ve většinovém vlastnictví ohromného počtu lidí, kteří by v praxi neměli sebemenší možnost o nich rozhodovat, a faktická vláda by v nich byla v rukou stávajících neodvolatelných managementů. Přitom se nabízela zcela přirozeně cesta jejich prodeje zavedeným podnikatelům z daného oboru s potřebným zapojením do světové ekonomiky.

Druhou zásluhou je, že neustále upozorňoval na nutnost účinného dozoru nad kapitálovým/akciovým trhem, resp. nad jednáním investičních fondů spravujících jménem ‚kuponových vlastníků‘ jejich podíly v privatizovaných firmách. Tyto fondy představovaly na jedné straně řešení problému rozptýleného vlastnictví vzniklého kuponovou privatizací, ale jen naivní člověk mohl věřit, že všichni jejich správci odolají pokušení vyvést majetek spravovaných firem do vlastní kapsy. V tomto druhém úsilí bohužel neuspěl, neboť tato záležitost byla v rukou jiných lidí a on sám s tím nemohl dělat nic. Výsledkem ne- přítomnosti dozoru byly případy vykrádání firem či fondů, které nakonec vedly k diskreditaci kuponové privatizace u části veřejnosti.“Vzpomínka bývalého šéfa Fondu národního majetku Romana Češky na straně 11

Muž s velkým charismatem a skvělým politickým myšlením i ekonom, který stál u jedné z největších změn v polistopadové společnosti. Kolegové vzpomínají na zesnulého ekonoma a jednoho z otců ekonomické transformace Tomáše Ježka.