Žáci se zhoršují v počtech i gramatice
Každý pátý deváťák dosahuje v matematice velmi slabých výsledků. Celorepublikové testování školáků ukázalo, že se znalosti takto starých žáků snižují. Podle školních inspektorů je to výsledkem špatné kondice druhých stupňů.
PRAHA V Nové Bystřici jsou dvě půjčovny kol – U Cesty a Na Hřišti. Každá z nich má jiné ceny, obě také rozlišují cenu za první a každou další hodinu výpůjčky. Půjčovna U Cesty chce 80 korun za první hodinu a 30 korun za každou další. Půjčovna Na Hřišti 120 korun za první a 20 korun za každou další hodinu. Pro který počet hodin je cena za vypůjčení kola u obou půjčoven stejná?
Tuto slovní úlohu zvládlo vypočítat pouze 17 procent páťáků. Pořád ale žáci z tohoto ročníku dosáhli v matematice lepších výsledků než deváťáci. Každý pátý měl velmi slabý výsledek a každý třetí vyřešil nanejvýš dvě pětiny úloh.
Do testování, které v letošním roce provedla Česká školní inspekce, se zapojilo 90 tisíc českých školáků právě z pátých a devátých tříd základních škol a víceletých gymnázií. Kromě matematiky ještě vyplňovali test z českého jazyka a dalšího předmětu.
Výsledek deváťáků školní inspektory zaskočil. „Dokonce si pohoršili v matematice i českém jazyce oproti minulému testování v roce 2013,“sdělil Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor.
Hranice 60 procent
Třetina žáků se vešla do 40procentní úspěšnosti v testu. „Tato úroveň znalostí je již riziková z hlediska jejich další perspektivy ve vzdělávání,“sdělil Zatloukal. Deváťákům dělaly potíže hlavně slovní úlohy. Podle expertů se přitom jako úspěšná bere hranice okolo 60 procent. „Pak můžeme říct, že dosahují výsledků, které jsou stanoveny v rámcových vzdělávacích programech,“vysvětluje Petr Suchomel z České školní inspekce. Nad tuto hranici se vyšplhalo v českém jazyce 61 procent deváťáků a každý druhý páťák.
Podle inspektorů neuspokojivé výsledky nejstarších žáků základních škol ukazují na celkový stav druhých stupňů. Styl výuky a výsledky se nevyvíjí dostatečně. „Učitelské sbory stárnou a školy si stěžují, že nejlepší žáci odcházejí na víceletá gymnázia, což ale výsledky jejich testů až tak úplně nepotvrzují“popsal hlavní problé- my Suchomel. Kondici druhých stupňů nepochválil ani Tomáš Feřtek ze vzdělávací společnosti EDUin. „Stav druhých stupňů je opravdu špatný, i když beru v úvahu, že školy to mají opravdu těžké kvůli odchodu motivovanějších žáků a i kvůli tomu, že šestá a hlavně sedmá třída jsou opravdu náročné období,“podotkl.
Podle Suchomela se začíná patrně projevovat i negativní vliv jednotných přijímacích zkoušek. Ty musí od letoška podstoupit téměř všichni zájemci o studium na střední škole. Uchazeči předem znají seznam toho, co všechno musí na zkoušky umět. A učitelé se je to snaží všechno naučit.
Žáci bez zájmu
Jednotné přijímací zkoušky by ale Feřtek zatím neobviňoval: „Jsou tu fakticky první rok, učitelé se na ně hlavně na druhém stupni snaží děti připravit, ale špatné výsledky a demotivovanost s přijímačkami budou souviset jen těžko. To je dlouhodobý problém.“Inspektoři by podle něho měli odhlédnout od souhrnných čísel a sledovat rozdíly mezi konkrétními školami.
Demotivovanost žáků přiznávají i samotné školy. „Žáci vědí, že se vždycky na nějakou školu dostanou. Nechtějí se učit. A u předmětu, ve kterém musítemít základy a na nich stavět, což je přesně případ matematiky, je to velký problém,“říká Pravoslav Němeček, místopředseda Asociace ředitelů základních škol. Současní žáci podle něho nemají potíž najít si informace na internetu a použít je, nicméně jim chybí výdrž věnovat se něčemu soustavně.
Děti v celorepublikovém testování nejen počítaly úlohy, ale vyplňovaly také dotazník, jak jsou ony spokojené s kvalitou výuky. Ukázalo se, že jim chybí zpětná vazba od učitelů. „Téměř 60 procent žáků 9. ročníků uvádí, že hodnocení samostatné práce učitelem je prováděno buď téměř nikdy, nebo vůbec,“dodal ústřední školní inspektor Zatloukal.