Rakev Českého slavíka se zavírá
Nejkomičtější na celé „kauze Český slavík“je to, že se o této anketě v posledních letech mluví a píše nad rámec základního zpravodajství jenom v souvislosti s nějakou kontroverzí. Když v roce 2012 přišel Daniel Landa na pódium s kohoutem, když byl o rok později vyřazen raper Řezník, když vloni Radek Banga a spol. protestovali proti Ortelu na pódiu. Dosavadním vyvrcholením je letošní rok, který je dalším, chtělo by se říct předsmrtným krokem slavičího úpadku.
Ti strejdové z pořádající agentury Musica Bohemica jsou skutečně naivní. Minimálně ve dvou věcech. Opravdu se domnívají, že hlasování v dnešní době neprobíhá prostřednictvím oficiálních či neoficiálních fanklubů, plošně a prostřednictvím svolávání se přes sociální sítě? V době, kdy YouTube a Facebook umí udělat světovou hvězdu z kohokoli průměrného, je prostě nutné je brát v potaz, a ne kvůli jejich zapojení do hlasování někoho pranýřovat.
Když si dáme tu práci a rozklikneme si kompletní výsledky Českého slavíka, najdeme například na 120. místě Dechový orchestr Zábřeh. Kde se asi tak jeho 126 hlasů vzalo? Opravdu si pořadatelé myslí, že ty hlasy byly nasbírány „přirozenou“cestou, totiž že mezi zábřežskými občany je tahle dechovka tak mimořádně populární, že jí jen „z vlastního přesvědčení“dávají hlas, zatímco v žádném jiném okrese žádná místní kapela tak populární není? Nebylo to náhodou spíš tak, že si chlapi v hospodě v Zábřehu – anebo na Facebooku, to je totiž venkoncem úplně jedno – prostě řekli, že víceméně z hecu tu svoji dechovku zkusí do Slavíka procpat?
Posluchači historek Miroslava Donutila si jistě vzpomenou, jakou aféru v tehdejším Zlatém slavíku způsobila v roce 1975 brněnská bohéma v čele s lamželezem Frantou Kocourkem, když se pokusila, právě z podobného hecu, udělat vítěze ankety z brněnského zpěváka Rudyho Kovandy. Údajně počtem hlasů mohl skončit na vlastně velmi pěkném třináctém místě. Ale byl vyřazen s odůvodněním, že nemá patřičné muzikantské přehrávky, tehdy nutné k tomu, aby mohl umělec veřejně vystupovat. Ve skutečnosti tehdejší pořadatelé (a „stranovláda“nad nimi) prostě nemohli připustit, aby anketu ovládla zjevná recese. A vlastně podobný případ je ten letošní s Ortelem. A to je naivita pana Těšínského a jeho pořadatelské agentury Musica Bohemica číslo dvě. Zřejmě se vyděsili, že by se xenofobní kapela – která objektivně neumí ani hrát, ani psát texty, aby byly aspoň správně česky, když nic jiného – mohla stát vítězem kategorie skupin. A tak vymysleli celý ten přihlouplý trik se sociálními sítěmi a hlavně se sankcionováním Ortelu nejprve „na tajňačku“(před ceremoniálem a během něj ještě nikdo nic nevěděl) a potom zveřejněním na „přehlédnutelném místě“webu. To si pořadatelé vážně mysleli, že se celá věc v našem malém rybníčku neprovalí? A vážně nečekali, že kapela, kterou chtěli v tichosti napůl odstavit, nakonec na celé věci naopak získá, bude za mučedníka a – vzhledem k tomu, že celou věc víceméně nekomentuje – vlastně za hrdinu i v očích mnohých z těch, kteří jí doposud žádné kladné body nedávali? A že nejvíc prodělá soutěž sama?
Samozřejmě že celá věc nemohla dopadnout jinak, než dopadla, totiž že vítězná kapela Kabát svého slavíka vrátila a že se začíná ošívat i neporazitelný Karel Gott, který frontmana Ortelu předběhl ve zpěvácké kategorii. Jak totiž správně prohlásil manažer Kabátu Radek Havlíček: „Není to ani podpora kohokoliv, kdo by eventuálně mohl uspět. Jde o princip.“
Je to skutečně tak. Jestliže nemá náš právní řád rozumné páky, jak eliminovat veřejné xenofobní vyjadřování (nejen na rockových koncertech, tam to koneckonců vem čert, ale dokonce ani v parlamentu), mají mít všichni stejné šance. A to je právě ten princip. Dopřát demokratického přístupu i těm, kteří demokrati nejsou. A pokud se nám to nelíbí, buďme naštvaní spíš na ty, kteří je volí a onu realizaci demokracie tím umožňují. Ve Slavíkovi i ve volbách.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10