ČD stoply „proruský“diář

Výtisky zápisníku obsahují mapu, která může vyvolat emoce Je na ní Krym či Donbas i v ruských barvách

PRAHA Sekretariáty v sídle Českých drah jsou plné diářů na příští rok. Nemohou však do světa. Je v nich totiž mapa se spornými územími, jejichž vyobrazení může vyvolat nepříjemnosti. Nechybí v ní ani Islámský stát.

Jde o pozornost, kterou vždy v prosinci dostávají dodavatelé, odboráři, politici nebo bankéři. Letošní vydání diáře ale vyvolalo velké pozdvižení. Nejvyšší vedení státního dopravce podle zjištění LN rozhodlo o tom, že se bezmála pět tisíc výtisků nesmí nikam šířit.

Důvodem je nenápadná mapka Evropy, zařazená na konci sešitu. Zobrazuje totiž bez jakýchkoliv vysvětlivek hned několik sporných regionů. Nejznámější z nich je Krym: oficiálně ukrajinské území, které už více než tři roky okupuje Rusko. Poloostrov je šrafovaný v barvách obou zemí.

Podobně se takto v mapě objevuje i Jižní Osetie či Abcházie, které formálně náleží Gruzii, ale jež ovládají Rusové.

Taková zobrazení – ačkoliv jsou z hlediska tvůrců map korektní – mohou vyvolat nespokojené reakce například u velvyslanců „postižených“států či u obchodních partnerů. Mapu vytvořenou Kartografií Praha zařadil do diáře dodavatel společnost Office Depot a schválily ji k vydání příslušné odbory Českých drah. Podle informací LN zarazil distribuci až šéf podniku Pavel Krtek.

Do uzávěrky vydání se dopravce k záležitosti oficiálně nevyjádřil. Není tak jasné, kolik za diáře zaplatil, co se stane s těmi stávajícími ani zda bude vydávat nové.

Oslovení experti na mezinárodní vztahy vnímají zařazení mapy, s níž se měli možnost seznámit, bez legendy jako nešťastné a zavá- dějící. „Takto postavená mapa je na obrovské diskuse plné emocí a může vyvolávat ublížené reakce. Chápu, že jednotlivé prvky mohou vzbuzovat otázky, co tím autor sleduje. Je ale vidět snaha označit všechna aktuální sporná území stejně, takže bych za tím nějaké politické záměry neviděl,“řekl Oldřich Krpec z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity. Odborníci se shodují, že vyznačovat sporná území šrafováním může mít smysl, bez vysvětlivek to však může vyvolat dojem ztotožnění s politickým názorem.

„To může být v případě státního dopravce České republiky – tedy země, která žádnou z uvedených entit jako nezávislý stát ne- uznává – hodně nešťastné a může ve výsledku komplikovat vztahy s příslušnou zemí, která se tímto může cítit poškozena a brát to jako výraz neúcty ke své svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti,“říká Jan Šír, který se na Univerzitě Karlově věnuje mimo jiné postsovětskému regionu.

LN oslovily i autora map Kartografii Praha. Podle šéfredaktora Jana Ptáčka jde o běžně užívané mapy pro rok 2018, které se objevují i na mnoha jiných místech včetně školních atlasů. Uznává však, že vysvětlivky by byly v tomto případě namístě.

„Standardně je k mapám doplňujeme. U individuálních zakázek, jako je tomu v tomto případě, je to trochu komplikovanější. Podobu, obsah a rozsah mapy určují zákazníci a výsledný produkt je z velké části závislý na jejich požadavcích,“popsal Ptáček.

Kartografové mohou na přání zákazníka mapu libovolně upravit. Pokud by například u Krymu vadilo, že je v mapě vyznačen jako sporné území, mohou jej uvést jako ukrajinský nebo ruský. Šéfredaktor hájí také znázornění samozvaného Islámského státu, který není státním útvarem.

„Islámský stát opravdu není uznán žádným státem, nicméně toto území, v neustále se měnících hranicích, skutečně existuje,“uvedl Ptáček. Experti na mezinárodní vztahy však právě jeho zařazení zpochybňují.

„To není žádný státní útvar ani kvazistátní entita, ale organizace, která kontroluje konkrétní (pohyblivé) území a je považována velkou částí zemí vyspělého světa za teroristickou organizaci. Proč autoři do mapy nezakreslili také kurdská území v Sýrii, Iráku nebo území kontrolovaná protiasadovskou opozicí v Sýrii?“ptá se Šír z Univerzity Karlovy.