EU pobouřili otroci v Libyi
ABIDJAN/PRAHA Pátý summit Evropské unie a Afriky se měl původně zabývat vzděláním mládeže, protože na černém kontinentu žije 60 procent populace mladší 30 let. Vše ale změnila nedávná reportáž televize CNN o prodávání otroků na trhu nedaleko libyjského Tripolisu. Místo vzdělávání tak politici řešili pomoc uprchlíkům a boj s převaděčskými gangy.
Urgentní schůzku v reakci na fakt, že se v Libyi prodávají otroci za pár stovek dolarů, svolal na středeční večer francouzský prezident Emmanuel Macron. Po jednání, jehož se zúčastnili zástupci EU, Africké unie, OSN a několika afrických států, oznámil Macron vytvoření nové pracovní skupiny složené z policistů a zpravodajců, která by měla zasáhnout proti převaděčským skupinám a zabránit jejich financování.
„Pašeráci lidí jsou hluboce propojeni s pašeráky zbraní, drog a s teroristickými hnutími, která operují v pásmu Sahelu,“upozornil Macron a prozradil, že obchodování s východoafrickými běženci v Libyi bude vyšetřovat komise vytvořená Africkou unií.
Samotná Libye, jíž v metropoli Pobřeží slonoviny zastupoval premiér Fáiz Sarrádž, slíbila zpřístupnění svých uprchlických táborů mezinárodním kontrolám. Obyvatelé táborů, kde docházelo k výše zmíněným zločinům, budou za evropské peníze evakuováni do zemí jejich původu – už v minulém roce se do svých rodných zemí vrátilo podle Mezinárodní organizace pro migraci 13 tisíc běženců.
Ti, kteří mají nárok na azyl, se přesunou do Čadu nebo Nigeru. Potom budou přemístěni do Evropy. Prvních 22 v listopadu vybraných uprchlíků přijme Francie.
Evakuace 3800 běženců
Šéf Africké unie Moussa Faki zmínil, že do vlasti je nyní třeba vrátit 3800 běženců pocházejících převážně z východní Afriky. To jsou ale pouze obyvatelé jediného tábora u Tripolisu – celkový počet běženců v zemi se odhaduje na půl milionu.
Mnohé africké státy viní z libyjské krize evropské státy, které se v roce 2010 rozhodly svrhnout diktátora Muammara Kaddáfího,
Hlavní středomořské migrační trasy
po němž přišla anarchie. Olej do ohně přililo i ponechání běženců v libyjských táborech tamním úřadům. „Víme, že libyjská vláda neexistuje. Víme, že to povede k ponechání ubohých lidí v rukou těch nejhorších pašeráků,“citoval deník Le Figaro poradce jedné z hlav států. Africký představitel poukazoval na fakt, že OSN podporovaný Sarrádžův kabinet zdaleka neovládá celé území.
Kritika na adresu Evropy zazněla i od marockého krále Muhammada VI., který starému kontinentu vyčetl odliv mozků z Afriky. Zároveň poukázal na historickou tradici migrací, která získala negativní obrázek až po vytvoření postkoloniálních hranic. Až poté začali Evropané vnímat příchozí z Afriky jako nebezpečí.
Řešení migrační vlny ale komplikuje i rozdílný přístup afrických států. Zatímco Niger a Čad podle šéfa Elysejského paláce důsledně bojují proti převaděčským gangům, sousední Mali na středeční schůzce chybělo, i když tamní hlava státu Ibrahim Boubacar Keita v Abidjanu byl. Pro- blém může být i historicky daný – Malijci na rozdíl od Nigeřanů a Čaďanů vždy více migrovali, navíc je prý do obchodů zapojeno mnoho důležitých Malijců.
Českou delegaci na summitu vedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Ve středu odpoledne zahájili podle informací ČTK zástupci Česka a Itálie společný projekt zacílený na pomoc hostitelům summitu, Pobřeží slonoviny. Obě země přispěly na projekt shodně milionem eur (přibližně 25,4 milionu korun). Konkrétně půjdou peníze na pomoc 15 tisícům běženců, kteří se vrátili z uprchlických center v Itálii.
V Libyi zotročovaní uprchlíci, které prodávali na trzích, budou evakuováni do svých rodných zemí. Ti s nárokem na azyl pak do Čadu a Nigeru a odtud do Evropy. Prvních 22 lidí se už zavázala přijmout Francie.
Populace se zdvojnásobí
Zatímco evropští představitelé mluvili před dvoudenním summitem o potřebě investic a „Marshallově plánu pro Afriku“, samotní Afričané se obávají dalších planých slibů. „Prázdné sliby 22 milionů pracovních míst, které Afrika ročně potřebuje, nevytvoří,“nechala se slyšet Rudo Kwarambaová-Kayomboová, ředitelka neziskovky ONE. Populace černého kontinentu přitom stále roste a do roku 2050 by se měla zdvojnásobit na 2,4 miliardy lidí.
Kritiku si ale summit vysloužil i v Evropě. Francouzský komentátor Vincent Hervouët poukázal na jeho nákladnost – Abidjan nabízí hotelové pokoje za podobné ceny jako newyorský Manhattan a byznysová letenka z Paříže sem přijde na 6000 eur. „A to je ještě lepší než mluvit o politické bilanci čtyř předchozích summitů – nesloužily k ničemu. Jen k příležitosti se vidět a vyfotit,“nešetřil politiky ve svém pravidelném sloupku na webu Europe 1.