Z hrdiny zrádce ruského státu
Rodčenkovův deník
PRAHA Geniální chemik, tak trochu podivín, dlouhou dobu velký oblíbenec ruského prezidenta Vladimira Putina. Všechny tyto příměry lze spojit s osobou devětapadesátiletého GrigorijeMichajloviče Rodčenkova, který byl mezi lety 2005 a 2016 šéfem moskevské antidopingové laboratoře.
Minimálně pro chemii zdědil geny po svých rodičích, respektive po mamince, bývalé špičkové sovětské lékařce. Rodčenkov byl navíc pilným a vzorným žákem na základní škole i studentem na té střední, stejně jako později na Moskevské univerzitě. Ještě za dob studií se stal šampionem ruské metropole v běhu na 5000 metrů.
Rodčenkov sice šéfoval moskevské laboratoři teprve od roku 2005, pracoval zde však už v letech 1985 až 1994. Že by během tohoto období pochytil praktiky krytí dopingu, na což byl posléze expert?
V jedenáctiletém mezidobí pracoval v petrochemickém průmyslu, hodně cestoval. Možná nyní lituje, že v této branži nezůstal.
Záhadná úmrtí okolo
Už před více než dvěma lety se nad ním začala stahovat mračna. Ve chvíli, kdy světlo světa spatřila McLarenova zpráva o systematickém ruském dopingu, Rodčenkov byl prvním mužem na odstřel. A to nejen obrazně, ale také doslova. Nejspíše právě proto se sbalil a ze své vlasti se vytratil, aby zakotvil ve Spojených státech. Výměnou za ochranu vlastní osoby začal spolupracovat s vyšetřovateli Mezinárodní antidopingové kanceláře WADA.
A také s americkými novináři – jak loni, tak letos promluvil o dopingu v listu New York Times. Byl o něm rovněž natočen dokument nazvaný Icarus.
Že jeho obavy o vlastní život nebyly liché, potvrdily týdny po jeho úprku. Nejprve na infarkt umírá bývalý šéf Ruské antidopingové kanceláře (Rusada) Vjačeslav Siněv, o
Před pár dny zámořská média otiskla výňatky z Rodčenkovova deníku. Dle něj na státem řízený doping dohlížel Vitalij Mutko, ruský exministr sportu. Přítel prezidenta Vladimira Putina je nyní místopředsedou vlády, pod jehož kompetenci spadá opět především sport.
Některá ruská média označují deník za podvrh, protože nikdo si v dnešní době již podobné zápisky nevede. Jenže dle jiných zdrojů si skvělý chemik píše deník již od 80. let minulého století. Poslední stránky psal perem, které mu daroval loni zesnulý Kamajev. jedenáct dní později jeho teprve dvaapadesátiletý nástupce Nikita Kamajev. „Počkáme na sanitku, pak popíšu, kde to bolí,“měl v polovině února roku 2016 říct Kamajev své ženě. „Nikdy jsem neslyšel, že by si stěžoval na problémy se srdcem. Možná jeho manželka věděla víc,“řekl tehdy současný šéf Rusady Ramil Charbijev.
Podle něj Kamajeva dopingová aféra hodně hryzala. Dokonce tolik, že chtěl napsat knihu. K tomu jej přemlouval právě Rodčenkov, kterému ale paradoxně Charbijev nemůže přijít na jméno. Je to opravdu až tak překvapivé?
Za svou práci dostal řád
Příběh „ruského nepřítele státu a zrádce“ukazuje, v jak shnilé společnosti se pohyboval. Ještě po zimní olympiádě v Soči, kde ovládli pořadatelé tehdejší pořadí národů, byl Rodčenkov za hrdinu. Od Putina dostal Řád přátelství jako uznání za práci, kterou před a během her pro Rusko odvedl. „Lidé oslavovali zlaté medaile našich sportovců a my seděli v laboratoři aměnili jejich vzorky moči,“vzpomíná zpětně Rodčenkov.
Právě on na vše dohlížel, právě on vymyslel koktejl pojmenovaný „ďjušes“, který pomáhal ruským sportovcům. Obsahoval tři zakáza- né podpůrné látky, které muži zapíjeli whisky a ženy martini. Šlo o tytéž chemikálie, kvůli jejichž distribuci skončila v roce 2012 na půl roku za mřížemi jeho sestra Marina. Že se k ní zakázané látky dostaly od Rodčenkova, není třeba dodávat. On sám se ale věznění vyhnul tím, že se údajně pokusil ve vazbě o sebevraždu.
Podle psychiatrů trpí Rodčenkov schizofrenií, z hlavního obžalovaného se tak dostal do pozice svědka. V ní je tento podivín a puntičkář i nyní, což ostatně štve Putina, který kritizuje WADA, že svou zprávu zakládá na výpovědi jediného svědka, i další vlivné ruské politiky a funkcionáře. Podle bývalé ruské rychlobruslařky Světlany Žurovové, která nyní sedí ve Státní dumě, věděl Rodčenkov moc dobře, co dělá a jak dostat sportovce pod tlak. Zároveň na něj vytáhla, že vedle vlastního deníku, který momentálně hraje jednu z hlavních rolí v celém případu ruským státem řízeného dopingu, psal také erotické povídky.
Co se ještě v souvislosti s Rodčenkovem objeví? A jak dopadne příběh muže, na kterého Rusové mezitím vydali mezinárodní zatykač? Ten ho ale nyní příliš trápit nemusí, jeho vlast nemá s USA uzavřenou smlouvu o vydávání.
Nikdo neví, kde momentálně pobývá, ale všichni se shodují: pokud ruští sportovci v únoru nebudou soupeřit na olympiádě v Pchjongčchangu, bude to zásluhou Grigorije Rodčenkova. Kdo ale vlastně je bývalý ředitel Moskevské antidopingové laboratoře?