BIS: Poslanci, pozor na jazyk!

PRAHA Obsazování klíčových sněmovních funkcí, v nichž se rozhoduje o bezpečnosti státu, provází mela. První kritika byla spojena s výběrem zástupce SPD Radka Kotena do vedení výboru pro bezpečnost, to kvůli sdílení článků zpochybňujících členství ČR v NATO a EU.

Včera pak vzbudila povyk informace, že by se měl komunista Zdeněk Ondráček stát šéfem komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která dohlíží na práci policie. Proti se postavil prezidentský kandidát Michal Horáček. A následně lídr hnutí ANO Andrej Babiš vyzval KSČM, aby Ondráčka, jenž byl v roce 1989 nasazen k potlačení protirežimních demonstrací, vyměnila.

Klidněji zatím vypadá situace okolo vyjednávání funkce předsedy stálé komise ke kontrole BIS. Do jejího čela, jak zjistily LN, míří předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Post je důležitý mimo jiné proto, že díky němu získá přístup například k utajované zprávě tajné služby, v níž se podrobně probírají rizika a bezpečnostní incidenty, kterým Česko v uplynulém roce čelilo.

Bělobrádkovo jméno opatrně naznačil dosavadní předseda komise k BIS Marek Benda (ODS). „Pokud jsou mé informace správné, v rámci dohod o kontrole exekutivy by měl komisi vést zástupce lidovců. Tiše se předpokládá, že by to měl být Pavel Bělobrádek,“uvedl Benda.

Háček je totiž v tom, že Bělobrádek je stále místopředsedou vlády. Proto nemůže být jmenován do vedení sněmovní komise, které bývají tradičně vyhrazeny pro opozici. Sobotkova vláda by měla oficiálně rezignovat dnes. Koncem příštího či v průběhu přespříštího týdne by pak sněmovna mohla hlasovat o Bělobrádko- vi v čele komise. Zájem o tento post předseda KDU-ČSL spíše potvrdil, a to včetně překážky, kterou je jeho současná funkce. „Dokud jsem členem vlády, nemohu jím být. Jako absolventu MPA programu bezpečnostní a krizový management je mi samozřejmě tato oblast blízká,“napsal LN Bělobrádek. Připojil svou vizi, co by mělo být pro příštího šéfa komise stěžejní: „Každý předseda má mít jedinou prioritu. Kontrola BIS, její nezávislosti a dobré práce.“

Abyste se nedivili...

O nebezpečném pronikání cizích zpravodajských služeb hovoří tuzemská kontrarozvědka delší dobu. Varuje především před ná- růstem vlivu ruské a čínské špionáže. Zaznamenala i slabá místa na české straně.

V otevřené výroční zprávě za loňský rok varovala: „Ruské zpravodajské služby v ČR dlouhodobě disponují kvalitní sítí informačních, přístupových a vlivových kontaktů, kterou dále rozvíjely. Dotčení Češi nepředávají ruské straně utajované informace, ale ve velkém rozsahu jí vyzrazují citlivé interní informace. Byť Rusové získávali informace neutajované, jejich charakter a rozsah způsoboval ČR větší škody než vyzrazení informace utajované.“

Podle informací LN si nedávají na jazyk pozor před vnějším světem ani poslanci.

BIS už delší dobu volá i po přísnějším postihu vyzrazování citlivých informací. Snaží se proto prosadit do trestního zákoníku pasáž, která by trestala zpravodajskou činnost pro cizí moc i v případech, jež se netýkají vyloženě protiprávního získávání utajovaných informací, které však může způsobit škodu. Podle BIS totiž cizím zpravodajcům jde mnohdy o zdánlivě nepodstatné maličkosti, jež však nejsou veřejně známé.

Proč si to myslí? Na podporu významu těchto „měkkých“informací si BIS vzala i slova vysoce postaveného důstojníka KGB a později civilní rozvědky V. I. Trubnikova. Ten dospěl k následujícímu závěru: „Získat utajovaný dokument obsahující přísně tajné informace dnes nic neznamená. Základem je proniknutí do mozků těch, kteří vedou státy.“

Proškolit se neuškodí

A právě na rizika spojená se snahou proniknout k politikům, a zvláště k těm, kteří mají na starosti bezpečnost, chce kontrarozvědka upozornit nově zvolené členy výboru pro bezpečnost a sněmovní komise pro kontrolu BIS.

„Je důležité, aby věděli, jakým rizikům mohou být vystaveni, jak rozpoznat nežádoucí zájem cizích rozvědek, jak mu čelit apod. V BIS jsme připraveni být jim v této oblasti místem stálé podpory, kam se budou moci kdykoliv obrátit. Žijeme v době zvýšených bezpečnostních rizik a noví poslanci nesou na svých bedrech velkou část odpovědnosti za bezpečnost této země a jejích občanů,“napsal LN šéf BIS Michal Koudelka.

Rukama zmíněných poslanců prochází řada podrobných informací o bezpečnosti státu.

„Projednává se tam utajená vý- roční zpráva BIS, která jde do vlády. Některé věci jsou v ní, oproti veřejné části, rozvedeny do mnohem většího detailu. A to například včetně jmen lidí a společností,“popsal LN dosavadní šéf kon- trolní komise pro BIS poslanec Benda. Přidal i varování: „Až budeme znát složení komise, můžeme si říci, jestli větší riziko představuje zástupce KSČM, či SPD.“

Sněmovní strany se minulý týden domluvily, že post šéfa komise, která kontroluje činnost Bezpečnostní informační služby (BIS), připadne zástupci takzvaného Demokratického bloku. Podle informací LN je místo určeno pro lidoveckého předsedu Pavla Bělobrádka.