Stát hledá způsob, jak hubit plevel
Poté, co Česko zvedlo ruku pro prodej glyfosátu na dalších pět let, se ozvalo ministerstvo zemědělství, že chce herbicid omezit
PRAHA Byl to geniální tah. V sedmdesátých letech uvedla americká společnost Monsanto na trh výrobek, který účinně likvidoval plevel. Spolu s ním ale zároveň vyvinula odrůdy plodin, které vůči němu byly rezistentní. Bylo po plevelu, obilí rostlo. Přípravek s názvem Round Up, jehož nejúčinnější složkou je glyfosát, se brzy rozšířil. Mezi nejprodávanější hubiče plevelu patří dnes i u nás. Roste však vůči němu odpor – podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny je glyfosát karcinogenní.
Ostře sledovaná debata o tom, zda mu prodloužit licenci pro prodej, vyústila minulý týden v hlasování členských států EU, včetně Česka, pro prodloužení. Jen krátce poté vydalo ministerstvo zemědělství zprávu, že chce jeho používání v tuzemsku omezit. Není ale zatím jasné, jak a kdy – ministerstvo teď zjišťuje, jak to udělat. „V současnosti analyzujeme, jaká forma případného omezení by byla nejefektivnější. Budou zvažována všechna negativa i pozitiva jednotlivých variant,“napsala LN mluvčí ministerstva Markéta Ježková.
Česko, které podpořilo prodej na následujících pět let, se opíralo mimo jiné o další studie, které provedla Evropská agentura pro chemické látky nebo Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Ty tvrdí, že samotný glyfosát rakovinotvorný není. V debatě, která prodloužení licence předcházela, často padala i obava, že kvůli zákazu by mohli zemědělci začít používat náhrady, které by byly daleko rizikovější než právě glyfosát. „Glyfosát je jeden z nejbezpečnějších přípravků na ochranu rostlin a možnosti jeho náhrady přinášejí zároveň řadu úskalí. Chemické náhrady glyfosátu, například dikvát, jsou často látky s podstatně významnějšími riziky,“říká Ježková.
Nejnezbytnější případy
Nově by například mohli účinný herbicid aplikovat jen proškolení profesionální pracovníci. Mezi další zvažované varianty patří zákaz používat ho před sklizní, protože existuje riziko, že se za krátkou dobu od aplikace může podepsat na potravinách. To by se ovšem netýkalo jen glyfosátu, ale i dalších chemikálií. „Je nutné zvážit i nechemické alternativy a jejich výhody a nevýhody. Jde například o použití horké vody, tepla, ručního odstraňování plevelu, což může být v řadě případů komplikované, časově náročné a případně i nákladné,“přibližuje Ježková, kudy se bude debata ubírat. Ve hře je i zákaz postřiku v obcích a místech, kam chodí veřejnost. Nebo pravidlo, že namísto plošného použití by ho zemědělci směli používat jen na místech, kde je plevel vytrvalý.
S tím souhlasí i Agrární komora. „Když to vezmu pragmaticky, bylo by dobré glyfosát ponechat jen pro nejnezbytnější případy, tedy u trvalých plevelů. Ne u takzvané desikace, která nahrazuje přirozené zasychání před sklizní. To je nadbytečná operace, kterou si zbytečně zamořujeme pole,“řekl LN analytik Agrární komory Jiří Felčárek. Jinak se dá podle něj s plevelem bojovat přirozeným obděláváním půdy, například mělkou orbou po sklizni nebo hlubokou orbou. „To jsou věci, které dlouhodobě fungují, jsou zaběhnuté a je na tomechanizace,“vysvětluje Felčárek.
Používání glyfosátu už nějaký čas kritizuje například Hnutí Duha, které prosazuje jeho úplný zákaz. Kritizovalo však i rozhodnutí ministerstva o jeho omezení, podle hnutí by totiž mělo ministerstvo zavést všechny zvažované varianty, nejen část z nich.
Konflikt zájmů
Hnutí Duha nebo například další „zelená“organizace – Greenpeace – nejsou se svou kritikou samy. Petici za zákaz herbicidu podepsalo více než milion Evropanů a proti se stavěli i poslanci Evropského parlamentu. Mezi nejhlasitější z těch českých patří Pavel Poc (ČSSD). A to i kvůli studiím, o které se opírá zmíněný Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). „Několikrát jsem na různých místech říkal, že situace, kdy EFSA vydává stanoviska o bezpečnosti aktivních substancí, jež platí žadatel o licence, automaticky vzbuzuje podezření z konfliktu zájmů. Žadatelé o licenci jsou na výsledku ekonomicky závislí a jen těžko lze předpokládat, že by ochotně dodávali studie, které hovoří proti jejich produktu,“napsal LN europoslanec Poc. Navíc upozorňuje na to, že studie nejsou veřejně publikované vědecké práce a nejsou ani nikde registrovány, takže žadatel o licenci není povinen předložit všechny, které pořídil. Amůže tudíž dodat jenom ty materiály, které mu vyhovují.
U glyfosátu, a americké společnosti Monsanto, jejímž výrobkem je Round Up, se tak už jednou stalo. Soud v Kalifornii v roce 2013 nařídil zveřejnit dokumenty firmy, které mají dokazovat, že udělování licence bylo ovlivňováno. „Vzhledem k tomu, že studie použité v USA jsou víceméně tytéž jako ty, které byly předloženy EFSA, musíme brát riziko velmi vážně,“doplnil Poc. Tím vším by se mohl na úrovni Evropského parlamentu zabývat vyšetřovací výbor. Podle Poce by o něm mělo být rozhodnuto v nejbližších dnech.