Další hřebík do rakve míru
Šedesátník Husajn Muhammad sedí v nově zrekonstruovaném domě v uprchlickém táboře Nahr al-Baríd na severu Libanonu. Při zmínce o přesunu americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma rezolutně vrtí hlavou. „To je zločin proti palestinskému lidu,“říká rozhořčeně.
V táboře ležícím na pobřeží Středozemního moře uměsta Tripolis se už ve středu ráno shromáždilo asi šest desítek lidí, kteří proti plánovanému kontroverznímu kroku amerického prezidenta Donalda Trumpa pokojně protestovali. „Byli to jen členové různých politických frakcí. Jestli ale Trump splní, co slibuje, vyjdou do ulic všichni a všude po celém Libanonu,“odhadoval Fádí Tajár, jenž v táboře vyrostl a nyní zde pracuje pro agenturu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA).
Názor mezi zdejšími palestinskými uprchlíky je jasný: Jeruzalém vidí jako hlavní město budoucího Palestinského státu, k němuž se dlouhá desetiletí upínají jejich naděje. V Libanonu už sice během 70 let vyrostly celé generace Palestinců, šanci na získání zdejšího občanství mají ale nulovou – vláda v Bejrútu je považuje za uprchlíky a počítá s uplatněním jejich práva na návrat.
I proto nevidí mladí lidé v zemi perspektivu a pokud mohou, snaží se odejít do zahraničí. Poslat svého dospívajícího syna do ciziny na studia plánuje i Muhammad, který žil dlouhá léta v Dubaji. „Třeba v Turecku je i studium levnější,“připomíná fakt, že v Libanonu se na univerzitu dostane z finančních důvodů jen zlomek zájemců z řad uprchlíků. Značnou diskriminaci pak trpí i na trhu práce, kde stále nesmějí obsadit 39 různých profesí.
I když mluví Muhammad o svých kořenech v uprchlickém táboře, na svou palestinskou identitu nezapomíná a dění v zemi svých rodičů bedlivě sleduje. Na otázku, zda by se v pří- padě vzniku samostatné Palestiny do ní chtěl přestěhovat, neváhá ani vteřinu: „Samozřejmě.“
A lidí s podobným osudem je v Libanonu mnoho: v zemi je registrováno asi 270 tisíc palestinských uprchlíků, kteří sem utekli po vzniku židovského státu, nebo se zde narodili. Dalších přes 30 tisíc Palestinců pak do Libanonu přišlo v posledních letech ze sousední Sýrie, kde už sedmým rokem zuří občanská válka. Vedle nich uteklo do Libanonu před násilím i více než milion Syřanů.
Šestadvacetiletá ekonomka Aya měla to štěstí, že mohla jako jedna z mála obyvatel uprchlického tábora díky grantu vystudovat. I ona říká, že mezi Palestinci Trumpův krok nikdo nepřijme. „Já sama protestovat nepůjdu, ale jiní ano. Svými protesty mohou podpořit skutečné obhájce Palestiny,“věří. Přiznává však, že její krajané už mno- hokrát protestovali bez jakýchkoliv výsledků.
Proti byli i Izraelci
Uznání Jeruzaléma hlavním městem může už tak slabé naděje na mírový proces mezi Palestinci a Izraelem ještě snížit. Varování, aby se status Jeruzaléma neměnil, přicházela v posledních dnech z celého světa. Šéf Bílého domu je ale ignoroval.
Poté, co ve středu oznámil, že vydal příkaz k přesunu ambasády a že USA uznávají Jeruzalém za hlavní město Izraele, připomněl palestinský prezident Mahmúd Abbás, že Spojené státy porušily tímto krokem řadu mezinárodních rezolucí. Znepokojení vyjádřila Evropská unie a kritika se na Trumpa snesla z celého muslimského světa. Palestinci vyhlásili dny hněvu a situací se bude zabývat Rada bezpečnosti OSN. Šéf radikálního palestinského hnutí Hamás Ismáíl Ha- níja vyzval včera ke třetí intifádě. Proti Trumpově kroku byli ale imnozí Izraelci. Tamní televize i24 informovala o protestním dopisu šesti stovek palestinských a izraelských rodin. Možnou změnu statusu Jeruzaléma označili signatáři dopisu za „další hřebík do rakve míru“.
Otázka statusu Jeruzaléma je přitom jednou z nejsložitějších problémů blízkovýchodního konfliktu, o němž měla rozhodovat vyjednávání. Tím, že ho USA uznaly za hlavní město židovského státu, porušily mezinárodní konsenzus. Přesun ambasády je vnímán jako gesto posílení izraelské suverenity nad Svatým městem.
V posledních dnech přitom přicházely z médií zprávy o tom, že USA už finišují s přípravou mírového plánu, který by měl mít podporu i Saúdské Arábie. Nyní bude Trumpův zvláštní vyslanec pro blízkovýchodní mírový proces a jeho zeť Jared Kushner jen těžko partnerům vysvětlovat, že USA jsou nestranné. „Prezident Trump dnes udělal největší chybu svého života,“prohlásil palestinský vyjednavač Saíb Irikát. Prezident Abbás pak řekl, že USA už nebudou hrát důležitou roli při mírovém procesu. Odevšad přitom zní, že Trump jen nahrál extremistům, kteří si přejí rozpoutat náboženskou válku.
Trumpův zvažovaný krok tak podporuje kromě něho samotného a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua snad už jen populistický vůdce Filipín Rodrigo Duterte. Ten měl podle izraelského rozhlasu Netanjahuovi sdělit, že přesun ambasády do Jeruzaléma chystá také. Podobné, i když opatrnější prohlášení se zmínkou o hranicích z roku 1967, vydala i česká diplomacie.
Úhel pohledu čtěte na straně 15