Biatlonová máma už zase vítězí
ní. Proto vypustila v minulém kole vytrvalostní klání v Östersundu. Stále příliš živé má vzpomínky na minulou zimu, kdy se po více než dvouleté mateřské přestávce vrátila do Světového poháru. Tehdy ještě kojila, ale zároveň už závodila.
„Jako máma jsem nemohla naší dcerce Olivii dopřát nic lepšího než kojení, ale jako sportovkyně jsem trpěla,“líčila letos na podzim v rozhovoru pro slovenský deník Šport. „Profesionální biatlonistka musí denně zvládat velkou zátěž. Jedny závody mě však vždy vrátily o krok zpět a už jsem potom nedokázala nastoupit na další svěťáky.“
V březnu zakončilaminulou sezonu 78. místem v Oslu a až coby 40. žena Světového poháru. „Po sezoně mi navíc na vyšetřeních zjistili poruchu imunity, dlouho jsem užívala antibiotika. Dva po- rody zanechaly také stopy na mém organismu. Ale vnitřně mě i posilnily.“
Navíc tato sezona je olympijská. V takových Kuzminová vždy ožívá.
Zlatá a navrch stříbrná na hrách ve Vancouveru 2010. Znovu zlatá v Soči 2014. Vždy poněkud překvapivě. Vždy už v roli matky. Sestra ruské jedničky Antona Šipulina se narodila na Sibiři v Ťjumeni. Při soustředění na Dachsteinu se však před 12 lety seznámila s Danielem Kuzminem, reprezentujícím Izrael v běhu na lyžích a dlouhodobě žijícím v Banské Bystrici. Tehdy jí v kabince lanovky, kde se tísnilo mnoho lidí, uvolnil místo.
Slovenská biatlonistka Anastasia Kuzminová vyhrála ve Světovém poháru poprvé od března 2014.
Startovní číslo jako talisman
V roce 2007 se jim narodil syn Jelisej. Jenže když se poté chtěla vrátit do ruské reprezentace, nesetkala se u trenérů s pochopením. Odmítli zohlednit její mateřství a dopřát jí kvůli synovi ústupky v přípravě.
Proto zaklepala o rok později na slovenské dveře a na mistrovství světa v Pchjongčchangu 2009 už pro Slovensko získala první medaili, stříbrnou.
Nyníměla vizi, že by v olympijském Pchjongčchangu kruh své slovenské „druhé“kariéry uzavřela. „Ale možná to ještě přehodnotím.“
Rozhodně si však do Koreje přibalí startovní číslo z minulých her.
Do Soči 2014 si totiž vzala své „zlaté“startovní číslo z Vancouveru 2010, v noci před vítězným sprintem na něm spala – a fungovalo to.
V Pchjongčchangu se tedy pro změnu prospí na svém čísle 33 ze zlatého závodu v Soči.