Éra Petriho misek pomalu končí
Nové vynálezy mohou brzy proměnit tvář moderní medicíny. LN navštívily evropské firmy a startupy, ve kterých přicházejí na svět.
KONTICH/PAŘÍŽ Belgického lékárníka Phillipa Sollieho fascinují popáleniny. Před lety se zúčastnil zahradního barbecue, na kterém roční dcera jeho přítele na sebe nešťastnou náhodou převrhla fritovací hrnec s rozpáleným olejem. V nemocnici se navíc ukázalo, že je alergická na existující přípravky na léčbu popálenin. Sollieho to vedlo k tomu, aby se pokusil objevit mast, která by jí pomohla.
O osm let později založil firmu Flen Pharma, která má dnes 80 zaměstnanců a jeho volně prodejnou mast na popáleniny ročně užívá až 400 tisíc lidí včetně Čechů. Úspěch své firmy přitom sám Sollie dává do souvislosti s tím, jak evropské fondy pomáhají financovat inovativní projekty v evropském zdravotnictví.
„Díky podpoře EU a belgické agentury pro inovace ve vědě jsme mohli mezi roky 2003 a 2007 úspěšně uvést na trh dva další nové výrobky na léčení ran a popálenin,“uvedl v belgickém Kontichu nedaleko Antverp, kde sídlí centrála firmy. Všechny jeho výrobky se vyznačují tím, že využívají metodu vlhkého hojení popálenin, která léčbu urychluje a zanechává méně jizev.
Inovace v medicíně jsou přitom typickým příkladem nákladných a rizikových projektů, na které se špatně hledají investoři nebo získávají půjčky od bank. EU proto přišla v roce 2015 s Investičním plánem pro Evropu, tzv. Junckerovým balíčkem, jehož jádrem je Evropský fond pro strategické investice. Díky jeho garancím nyní Sollieho firma čerpá půjčku půl milionu eur na vysoce rizikový výzkum s velmi výhodným úrokem a doufá, že portfolio svých výrobků brzy rozšíří o další mast na léčbu ran.
V Česku se ovšem podobná podpora teprve pomalu rozjíždí. Končící kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) schválil letos v srpnu v reakci na Junckerův balíček transformaci Českomoravské záruční a rozvojové banky na Národní rozvojovou banku. Jejím prostřednictvím by se ministerstva pro místní rozvoj, financí a průmyslu a obchodu mohla stávat podílníky v inovativních projektech, kterých se jiné banky bojí. Díky státním zárukám by se pak tyto projekty mohly stát zajímavé i pro soukromé investory a snadněji získávat běžné půjčky.
Kapka místo misky
Jedním z pozoruhodných vynálezů, které díky penězům z tzv. Junckerova balíčku už pomalu při-
a analyzovat bakterie, houby, řasy či kvasinky. Příprava vzorku, jeho inkubace a analýza přitom probíhají zcela automaticky. Dovoluje dělat výzkum, při kterém by jinak mikrobiologové museli pracovat s tisícovkou Petriho misek současně, což je fakticky nemožné.
Laboratoře tak díky němu mohou například identifikovat původce infekce a určit typ a velikost dávky antibiotik, která je potřebná pro jeho zničení. V době, PŘÍSTROJ, KTERÝ NAHRADÍ PETRIHO MISKY.
Laurent Boitard
cházejí na trh, je přístroj, který umožňuje kultivovat bakterie v pouhé kapce roztoku. Toto zařízení by mohlo způsobit revoluci v mikrobiologii, kde se od roku 1877 až dodnes používají kmikrobiální kultivaci Petriho misky.
Přístroj zvaný MilliDrop Analyzer o velikosti stolní tiskárny umožňuje v 1000 kapkách roztoku oddělených od sebe vzduchovou bublinou současně kultivovat
Má za cíl aktivovat do roku 2018 veřejné i soukromé investice v objemu alespoň 315 miliard eur, tedy 8,5 bilionu korun.
Nástrojem je Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který byl zřízen v červenci 2015.
Zpočátku ho tvořilo 21 miliard eur. Nyní se v Bruselu vyjednává o jeho rozšíření.
Naznačuje posun EU od kultury dotací k návratnému financování. kdy mnoho bakterií si již vytvořilo odolnost k některým typům antibiotik, tedy může zabránit volbě špatného antibiotika nebo podání jeho příliš velké dávky.
K vytvoření tohoto přístroje vedl mladého francouzského vědce Laurenta Boitarda desetiletý výzkum na pařížské Škole fyziky a chemie (ESPCI). Založení startupu MilliDrop s šesti zaměstnanci a zahájení prodeje prvních exemplářů v letošním roce by také nebylo možné bez Evropského fondu pro strategické investice. Boitard přitom věří, že za pár let bude tento přístroj standardní součástí vybavení každé mikrobiologické laboratoře.
Rakovina i superbakterie
Další inovativní evropské projekty se zaměřují také na léčbu rakoviny nebo na šířící se odolnost bakterií vůči antibiotikům, tedy tzv. antibiotickou rezistenci.
V laboratoři na pařížské Univerzitě Pierra a Marie Curieových vyvinula španělská vědkyně Angelita Rebollová způsob, jakým lze blokovat specifické funkce proteinů, které mění zdravé buňky na buňky rakovinné. Zatímco chemoterapie má mnoho vedlejších účinků, protože ničí i zdravé buňky, tato cílená terapie útočí pouze na buňky nemocné.
Společnost PEP-Therapy, kterou Rebollová založila v roce 2014, se nyní snaží tento objev zúročit v novém léku na rakovinu. Zaměřuje se zejména na rakovinu prsu a rakovinu vaječníků. Díky podpoře z EUmůže nyní firma zaplatit velmi nákladné testy na toxi- citu, které jsou poslední fází před klinickými testy nového léku na lidech. Ty by měly začít už na konci příštího roku.
Profesor Alex Friedrich z Univerzitního medicínského centra v nizozemském Groningenu zase v listopadu 2016 založil nizozemsko-německé konsorcium firem, které se zaměřují na boj s antibio- tickou rezistencí. Cílem projektu Health-i-care je vyvíjet inovativní výrobky a technologické postupy, které umožňují chránit pacienty před infekcemi. Evropská unie financuje 50 procent jeho rozpočtu, který činí 7,2 milionu eur.
Health-i-care nyní zastřešuje již asi 30 aktivit, které zahrnují vývoj nového typu antibiotik, ne- viditelnou rukavici z antibakteriální vrstvy pro zajištění absolutně hygienických podmínek, technologii pro odstranění bakterií s vysokou mírou odolnosti vůči antibiotikům z odpadních vod, metodu pro dekódování DNA nebezpečné bakterie v řádu několika hodin či různé výukové programy pro zdravotníky.