Putin bleskově v Sýrii: Končíme!
Poprvé od začátku konfliktu se nečekaně v Sýrii objevil ruský prezident Vladimir Putin. Ukončil válku s teroristy, slíbil, že obě vojenské základny na syrském území ponechá, a odletěl do Egypta. I tady jedná o ruské vojenské přítomnosti na Blízkém východě.
DAMAŠEK/MOSKVA „Vracíte se jako vítězové ke svým rodinným krbům, ke svým blízkým, k rodičům, ženám, dětem a přátelům. Vlast na vás čeká, přátelé.“Byla to řeč vojevůdce. Ruský prezident Vladimir Putin si byl dobře vědom, že ho sleduje nejen mnoho milionů jeho voličů v Rusku, ale doslova celý svět. Včera ráno se nečekaně objevil v Sýrii a zavelel tónem dobyvatele: „Ministrovi obrany, veliteli generálního štábu přikazuji přistoupit k návratu ruské skupiny vojsk do míst stálé dislokace.“Na vojenskou základnu Hmejmím dorazil Putin před nastoupené vojáky v ruském vojenském autě VAZ a ve svém zásadním projevu zdůraznil, že ruské ozbrojené síly v Sýrii bránily především svoji rodnou zemi. Zároveň ale také pomohly Sýrii zachovat si suverenitu a nezávislost. „Jestli teroristé zvednou zase hlavy, udeříme je po nich tak, že to ještě nikdy neviděli,“prohlásil vládce Kremlu.
Volební kampaň začala
Rusko neodchází ze Sýrie zcela. První ruští letci se sice do vlasti vrátili už v pondělí, v Sýrii ale zůstávají dvě ruské základny – letecká Hmejmím a v přístavu Tartus. Vedle toho bude v práci pokračovat ruské centrum pro usmíření znepřátelených stran. Především pro syrského prezidenta Baššára Asada to je dobrá zpráva.
Osobně vítal Putina na letišti srdečným obětím. Ihned ho ujistil, že je pro něj jeho návštěva „mimořádně důležitá“. Putin na to odvětil, že o tom si „ještě pohovoříme“.
Rozhodnutí o odsunu ruských ozbrojených sil ze Sýrie padlo už 21. listopadu na schůzce ruského, tureckého a íránského prezidenta v Soči. Den předtím Asad Putina ujistil, že pod kontrolou vládních jednotek je již 98 procent území Sýrie. Počátkem října ruský ministr obrany Sergej Šojgu zase Putinovi doložil, že hnutí Islámský stát bylo v Sýrii zlikvidováno. Ve stejný den Putin oznámil, že bude v březnu opět kandidovat na nejvyšší funkci. S pompou prezentované vítězství Ruska na Blízkém východě se tak stalo i velkolepým zahájením Putinovy předvolební kampaně. Podle údajů sociologického centra Levada si polovina Rusů přeje návrat vojáků ze Sýrie. Zároveň jsou ale hrdí na to, že se díky Putinovi Rusko vrací na světovou scénu a že na Blízkém východě hraje roli velmoci rovnocenné USA. A že se Putin před svými nejspíš posledními volbami stal mírotvorcem planetárního významu.
Základny v Egyptě a Súdánu
Ještě včera pak zamířil ruský lídr ze Sýrie do Egypta, večer se ale přesunul do Turecka, kde ho očekával prezident Recep Tayyip Erdogan. Členská země NATO Tu- recko se stává hlavním spojencem Moskvy v regionu.
Jak v Káhiře, tak v Ankaře jednal Putin o vojenské spolupráci s významnými hráči v oblasti. S egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím si potvrdili dohodu o tom, že obě země mohou nejméně po dobu pěti let využívat vzájemně své vojenské le- tecké základny. O plnohodnotné ruské vojenské základně na severozápadě Egypta na pobřeží Středozemního moře se údajně nehovořilo. Ministr zahraničí Egypta Samí Šukrí nedávno kritizoval i dohodu meziMoskvou a Chartúmem o vybudování ruské vojenské základny v Súdánu. „Nejsme zastánci nových vojenských zá- kladen v arabských zemích,“uvedl. Koncem listopadu súdánský prezident Umar Bašír v ruském Soči skutečně Putinovi nabídl vybudování námořní základny v Rudém moři. Reakce Moskvy je zatím zdrženlivá, především kvůli miliardovým investicím. Přesto Kreml iniciativu súdánského prezidenta uvítal. Už jen proto, že vážně znepokojila Washington.
Podle vojenského experta Centra strategické konjunktury Ivana Konovalova se návrat Ruska na Blízký východ ve velkém stylu neobejde bez stálé přítomnosti námořnictva v Rudém moři. „Ze stejných důvodů měl SSSR základny v Somálsku a Etiopii,“prohlásil expert. Odpůrci nových vojenských základen ale argumentují tím, že Rusko nemá dostatek válečných lodí, které by rozmístilo v blízkovýchodních přístavech, dokonce ani dost takových, jež by sem dopluly.
Rusko vstává z kolen
Putin ve svém třetím volebním období zahájil výrazně expanzivní zahraniční politiku a přestal se omezovat na postsovětský prostor. Například v roce 2013 nabídl své vojáky jako mírotvorce na Golanských výšinách. Probíhají jednání o ruské vojenské základně na Kypru. Dnes spolu budou o vojenské spolupráci jednat ministři zahraničí Ruska a Libye.
Snaha Moskvy opevnit se na Blízkém východě a v celém Středomoří velmi znepokojuje USA. List Wall Street Journal dokonce napsal, že po vítězství v Sýrii hraje Rusko na Blízkém východě stejně významnou roli jako donedávna USA. Ty však ze scény naopak ustupují. Magazín Foreign Policy zase pokládá návrat Ruska do oblasti za největší geopolitickou událost posledních let. Podle ruského vojenského experta Alexandra Golce je tato zahraniční vojenská aktivita Moskvy spíše symbolická než racionální: „Nejdůležitější cíl ruské zahraniční politiky je neustálé dokazování sobě i jiným, hlavně USA, že jsme světová velmoc, že už zase vstáváme z kolen jako mnohokrát v minulosti.“ VENEZUELA