Proč ještě nestojí dálnice z Vídně
Vmédiích je záplava zpráv o úspěchu Rakouska při budování dálnice z Vídně k Brnu a kritika na pomalý postup české strany u Mikulova. Zdánlivě jednoduchá situace. Při druhém pohledu však vychází najevo komplikované předivo lobbistických postupů.
Desetiletí se diskutuje jednak o trase na Vídeň po existující dálnici D2 z Brna k Břeclavi a potřebném obchvatu Břeclavi a jednak o trase přes Mušovská jezera a pod Pálavou okolo Mikulova. Dnešní kandidát na prezidenta v době, kdy byl předsedou vlády, svým „svěžím jazykem“v Poslanecké sněmovně vysvětlil, o co zde vlastně jde: „Nakonec budou uspokojeny obě lobbistické skupiny. I ta, která nakoupila pozemky pod Mikulovem, i ta, která nakoupila pozemky pod Břeclaví.“Dodal, že vláda roz- hodla o silnici R52 z Pohořelic do Mikulova a o tom, že později bude také realizován dálniční obchvat Břeclavi rychlostní silnicí R55 až k rakouským hranicím. Formulace premiéra o vyhovění „pozemkovým lobbistům“se neobjevují na půdě sněmovny každý den. Zjevně zde „prosákl problém“. Věci si všimla i Bezpečnostní informační služba, která ve výroční zprávě neobvykle konkrétně uvedla: „Služba se také zajímala o přípravu realizace některých významných projektů dopravní infrastruktury (např. komunikace R52) … Jednalo se o případy, v nichž se zájmové skupiny snažily účelově ovlivnit rozhodování organizací podřízených ministerstvu dopravy (MD), a to i za pomoci různých nátlakových metod.“To zní jako signál závažného obvinění, na které mohlo reagovat státní zastupitelství. Otázku dálnice na Vídeň šetřil i Nejvyšší kontrolní úřad a vydal velmi kritický závěr. Náprava? Žádná.
Nelze přehlédnout publikované vyjádření tehdejšího rakouského ministra dopravy pana Faymanna, který se jasně vyslovil pro dálniční napojení u Břeclavi / Reintalu: „Varianta Reintal se tedy nepochybně musí brát vážně, neboť napojení na dálnici Praha–Bratislava by zde mohlo být zrealizováno rychle a bez velkých nákladů.“Bylo by zajímavé zmapovat, jak lobbisté úřadovali i na druhé straně hranice a proč logické vyjádření ministra dopravy zapadlo. Zoufalá situace v nákladní dopravě od Vídně do Polska se po léta nejen neřešila, ale naopak byla zkomplikována paradoxním zablokováním přechodu v Reintale. Kolony kamionů v Poysdorfu tak „zbytečně“10 let narůstaly.
Zablokování hranice
Před 10 lety jsme oslavovali otevření vnitřních hranic EU, vstup do schengenského prostoru. Řešilo se několik uvolnění silnic pro dopravu. Nebyl však vyřešen ten nejdůležitější, tj. napojení české silnice I. třídy I/55 u Břeclavi na rakouskou L47. Zde se překvapivě, doslova pár dní před otevřením hranic v Reintale objevil zákaz průjezdu vozidel nad 3,5 tuny. Na české straně se dvakrát prováděla změna dopravního značení, nakonec Policie ČR nařídila odstranit i absurdní značku, která zakazovala, aby úsek doslova posledních cirka 30 m před rakouskou hranicí smělo projet nákladní vozidlo.
Zablokování komunikace I/55 + L47 ze zákona určené i pro mezinárodní dopravu „slaví“10. výročí. Jak dlouho bude tato silnice nefunkční a jak dlouho se nebude plnit schengenská dohoda?
Je hezké, že česká média prezentují, že kamiony neobtěžují lidi v rakouské obci Poysdorf. Kam ale tyto kamiony míří? Máme tleskat tomu, že současně tisíce kamionů budou zbytečně projíždět přes dopravně přetíženou brněnskou aglomeraci, a nyní (podle krajského územního plánu schváleného Haškovým vedením kraje dva dny před loňskými volbami) dokonce přes několik městských částí Brna? A přitom řešení pro dálkovou nákladní dopravu existuje: Kvalitní obchvat Břeclavi a uspíšit rozestavěnou dálnici D55 od Břeclavi směrem na Polsko.
Autor byl účastníkem česko-rakouských jednání o přeshraničním posuzování vlivů