EU z Panama Papers vyklouzla
Češi v kauze
Evropský parlament uzavřel vyšetřování kauzy daňových rájů, v níž se ocitla i řada Čechů.
ŠTRASBURK/PRAHA Na jaře tomu budou dva roky, co do redakce německého listu Süddeutsche Zeitung doputoval anonymní e-mail, který odstartoval rozsáhlé novinářské pátrání. Na jeho konci vznikl dosud nevídaný pohled na praktiky ukrývání majetku a příjmů v daňových rájích, kde se objevilo i několik jmen českých byznysmenů.
Kauza, která dostala označení Panama Papers, ovšem postupně vyzněla do ztracena – již jen kvůli tomu, že v drtivé většině případů se nepodařilo prokázat spáchání žádného trestného činu. A přinejmenším rozpačitě končí i vyšetřování Evropského parlamentu. Zprávu jeho speciálního výboru pro daňové úniky a praní špinavých peněz (PANA), která čítá 122 stran, dnes projedná a uzavře plénum evropské sněmovny.
Ne že by samotný vyšetřovací výbor nevyvíjel aktivitu. Za téměř rok a půl své existence uspořádal 27 veřejných slyšení, vyslechl stovky svědectví a vykonal sedm zahraničních misí. Jenže také narazil na odpor některých členských zemí EU. „Nemůžeme být spokojeni, protože naše šetření ukázalo, že ve vlastním domě nemáme pořádek,“řekl na včerejší tiskové konferenci ve Štrasburku německý europoslanec Werner Langen, šéf PANA.
Praktickým doplňkem závěrečné zprávy měla být černá listina daňových rájů. Ta po konzultacích s Evropskou komisí skutečně vznikla. Soupiska 17 hříšníků ale nakonec neobsahuje jméno ani jedné země EU. A to přesto, že třeba Kypr, Nizozemsko, Irsko nebo Lucembursko jsou destinacemi, kde řada firem vykazuje své celoevropské prodeje právě kvůli daňovým výhodám.
„Samotné členství v EU je zárukou, že země společná pravidla dodržují,“vysvětlil absenci evropských zemí v seznamu Ron Korver, tajemník PANA. Skutečným důvodem je ale spíše odpor uvedených zemí, které považují nízké firemní daně za konkurenční výhodu a nechtějí o nic přijít.
Tunisko nebo Mongolsko
Soupiska hříšníků vykazuje i jiné nesrovnalosti. Obsahuje sice Panamu, odkud správcovská firma Mossack Fonseca řídila daňově výhodné operace i jménem desítek českých klientů, klasické daňově výhodné destinace, jako jsou některé státy USA nebo Britské Panenské ostrovy, ale na černé listině chybí.
Naopak jsou tu jména zemí, jež by zřejmě nikoho nenapadlo využívat jako bezpečný přístav pro svůj majetek a podnikání – třeba Mongolsko nebo Tunisko. „Na seznam se také nedostaly země, kde je nulové zdanění firem. Přitom právě nulové zdanění je ideálním podhoubím pro daňové úniky,“zdůraznil Langen.
Důvod je jednoduchý – ostatním hříšníkům stačilo, aby přislíbili, že do konce roku 2019 budou splňovat alespoň minimální pravidla pro potírání daňových úniků, která stanovila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Europoslanec Petr Ježek (ANO), který byl jedním ze zpravodajů závěrečné zprávy PANA, přesto dokument obsahující 212 doporučení nepovažuje za prohru. Report podle něj rozšířil povědomí o kauze
V obří kauze Panama Papers se zmínky o Česku objevují v 250 tisících dokumentech. V nich je možné dohledat 283 Čechů a Češek, kteří přímo nebo nepřímo využívali služeb panamské poradenské firmy Mossack Fonseca, jež radila, jak nejlépe zamaskovat majetek i příjmy.
Panama Papers míří třeba na nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, finančníka Daniela Křetínského, ale i postavy z podsvětí (Radovan Krejčíř). Najdeme tu i někdejšího majitele hokejové Sparty Petra Speychala nebo advokáta Josefa Monsporta.
a dotáhl práci dál, než mohli novináři.
„Podařilo se nám velmi dobře zmapovat terén. Teď je na Evropské komisi a členských státech, aby prosadily některá z našich doporučení,“řekl LN.