Zprávu o vyšetřování zaplevelily přílepky

LN Závěrečná zpráva, kterou jste s kolegy sepisoval, obsahuje 212 doporučení. Která si z toho vzít?

Podle mě by závěry měly vycházet striktně z toho, co vyšetřovací výbor vyšetřil, co zaznělo na slyšeních, co bylo v dokumentech. Bohužel mnoho kolegů má apriorní názory, které chtějí vidět vytištěné. Při hlasování došlo ke zvrácení kompromisní dohody, což se budeme snažit v plénu zvrátit.

LN Jak k tomu došlo?

Hlasování našeho výboru trvalo čtyři hodiny a kolegové z řad eurolidovců museli v jeho průběhu odejít na jinou akci. Do závěrečné zprávy tak levice prosadila dobře 60 bodů, s nimiž nesouhlasím. Vadí mi, že takové body nad rámec kompromisu zprávu zaplevelují.

V konečné verzi reportu k Panama Papers sehrála roli ideologie, říká jeho spoluautor, europoslanec Petr Ježek (ANO)

LN Téměř současně se závěrečnou zprávou vznikla i černá listina daňových rájů. Co s ní bude dál?

Je na radě ministrů financí, zda přijme nějaké sankce vůči zemím, které jsou na seznamu. Již samotná tvorba listiny ale ukázala, že funguje určité odstrašení. Řada zemí se snažila dělat vstřícné kroky, aby se na seznam nedostala. Tu listinu považuji za jeden z nejpodstatnějších nástrojů ve vztazích ke třetím zemím. Jde o to, aby začaly být transparentnější, a vyměňovat si s EU informace. Výbor určitě přispěl k tomu, že byl seznam nakonec přijat. Není dlouhý, ale řekl bych, že bez výboru by byl ještě kratší.

LN Proč na něm nejsou i některé země EU?

Trvalo mi, než jsem v tom našel nějaký klíč. V případě třetích zemí přijdou nějaké sankce – třeba ve ztrátě snadnějšího přístupu na vnitřní trh EU. Jak chcete ale tyto sankce uplatňovat na členské země EU? Vyjmete je z jednotného trhu? To přece nedává smysl. Musí tady být černá listina pro třetí země a prověřovací mechanismus, který by se díval na členské země. A pokud by se ukázalo, že splňují kritéria daňových rájů, má Evropská komise nástroje, jak je přimět k odpovědnosti. Samozřejmě platí, že největší brzdou jsou v tom samy členské státy.