Slovesa I.

votný není, přednost má koncovka To se týká v zásadě všech zbývajících případů až na jednu výjimku. Lesy, skály i luka na děti z města velice zapůsobily. Pavlína, Vendula a jejich veslařský vzor zapózovaly pro společnou fotografii. Zmíněnou výjimkou je dost specifický případ, kdy je podmět tvořen výhradně slovy středního rodu v množném čísle. Tehdy píšeme na konci Vnoučata se babičce schovala na zahradě. Koťata si hrála na dvorku. Kůzlata, selata ani hříbata se k sobě kvůli důmyslnému systému ohrad nemohla dostat.

Rozšířeným omylem je, že zakončení na se týká i několikanásobného podmětu v jednotném čísle. Lidé někdy píší kotě a štěně dováděla nebo koťata, štěňata i house se proháněla po zahradě. Tato snaha patří do světa hyperkorektních představ, v pravidlech oporu nemá. Správně je kotě a štěně dováděly a koťata, štěňata i house se proháněly. Dokládají to i přirozeně znějící věty typu Česko a Rakousko uzavřely dohodu (nikoli uzavřela).

Shodu s přísudkem obvykle určujeme podle formy podmětu, ne podle smyslu. Nemůžeme napsat děti měli radost s odůvodněním, že mezi nimi byl stoprocentně i nějaký chlapec, či zvířata před pytláky uprchly, ani kdyby se jednalo čistě o samičky.

O tom, že pro pravopis je podstatný rod gramatický, nikoli skutečný, svědčí ještě výrazněji věty jako Rychlé šípy se pustily do pátrání. Jiráskovi Psohlavci se dočkali několika desítek vydání. Pomůcka s pomyslným doplněním zájmena ti/ty nezklame: ( ty) Rychlé šípy se pustily, ( ti) Psohlavci se dočkali.

Doplňme, že rodiče, koně, lidičky jsou rodu mužského životného ( lidičky už přišli), kdežto dni i dny neživotného ( dny se prodlužovaly, dni se prodlužovaly).