Půjčky státu se prodražují
Ministerstvo financí mělo využít nízkých úroků a brát si více půjček na delší dobu, stát by ušetřil stamiliony, tvrdí část ekonomů. Kritice bychom neunikli, ani kdybychom se řídili jejich spekulacemi, oponuje resort.
PRAHA Česku se prodražují půjčky, které si bere na dlouhé roky dopředu. Na úroky u dluhopisů, jež budou splatné například v roce 2028, dnes musí vydat zhruba dvojnásobek ve srovnání s půjčkami, které si vzalo letos na jaře. Tedy ještě předtím, než centrální banka začala zvyšovat úrokové sazby. terstvo půjčilo 23 miliard na 133 dní se záporným výnosem 0,8 procenta.
Ultralevné peníze v kombinaci s rostoucí ekonomikou dopomohly k tomu, že zadlužení země v roce 2016 kleslo. „Snížili jsem státní dluh o 73 miliard korun,“pochvaloval si před říjnovými volbami v rozhovoru pro LN Babiš.
Jenže donedávna rekordně nízké úroky začaly růst poté, co nejprve v srpnu a následně v listopadu zvedla Česká národní banka své sazby. Sázka na krátkodobé půjčky se přestala vyplácet.
Ministerstvo totiž nemohlo prodávat větší množství dlouhodobých dluhopisů, které by zajistily nízké náklady na více let dopředu, protože by tím zvyšovalo celkový dluh.
„Upřednostnilo rychlý výdělek před dlouhodobým prospěchem,“komentuje to s odstupem času hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Podle analytika České spořitelny Michala Skořepy strategie krátkých splatností vycházela „nadmíru dobře“až do léta letošního roku. „Ovšem růst úrokových sazeb, který pozorujeme od srpna a který se teď čeká pro nejbližší budoucnost, je velmi pravděpodobně výrazně rychlejší, než ministerští prognostici očekávali v minulých letech a ještě na jaře 2017,“upozorňuje.
Jinak řečeno, nové dluhopisy se budou nejspíš vydávat za nečekaně vysoké úrokové sazby.
Ministerstvo tak nejspíše doplatilo na rychlejší zvyšování sazeb, než se obecně na trhu předvídalo. „Změna nastala teprve v průběhu července, kdy již začalo být zřejmé, že ČNB začne brzy své úrokové sazby postupně zvyšovat. Emise dluhopisů delších splatností ministerstvo financí již v té době v menších objemech dělalo, ale z dnešního pohledu mohly být objemy vyšší,“říká Jakub Seidler hlavní ekonom ING.
Kritika tak jako tak
Správce státní kasy se kritice brání argumentem, že varování analytiků ohledně rekordně nízkých sazeb a jejich nevyhnutelného růstu se objevují už od druhé poloviny roku 2012.
„V této době desetiletý státní dluhopis dosahoval výnosu asi
Za kolik si letos stát půjčoval
2,50 procenta ročně. Kdyby se MF tehdy řídilo jejich spekulativní prognózou a předfinancovalo se dle jejich doporučení, čelilo by dnes kritice, že se předfinancovalo draze a mělo vyčkat na další pokles výnosů. Obdobná doporučení tedy v podstatě znamenají spekulaci na aktuální výši výnosů,“říká mluvčí ministerstva Jakub Vintrlík, podle nějž dění na trzích a prasknutí jakékoli bubliny nelze nikdy spolehlivě předvídat.
Na druhou stranu je faktem, že varování před možným rizikem se resortu financí dostalo z vícero stran. Například o přílišném spoléhání se na krátkodobé cenné papíry při financování dluhu se v závěrečné zprávě po své každoroční návštěvě zmínil letos i Mezinárodní měnový fond. V minulosti rovněž na nástrahy upozornila Česká národní banka či ratingová agentura S&P. „V nedávné době česká vláda vydala ve zvýšeném množ- ství krátkodobější dluhopisy, kdy využila nízkých a někdy záporných sazeb. Ačkoliv to sníží krátkodobé úrokové výdaje, může to zvýšit náklady na refinancování (státního dluhu) v případě, že úrokové sazby vzrostou,“uvedla loni S&P.
Česko přitom šlo svou strategií proti proudu. „Jiné státy prodávaly spíše dluhopisy s delšími splatnostmi, aby si zajistily nízké úroky na delší období,“tvrdí Dřímal.
Například podle dat Banky pro mezinárodní vyrovnávání plateb (BIS) se celosvětově zvýšila průměrná doba splatnosti od konce roku 2013 do konce roku 2016 ze sedmi let a 73 dní na sedm let a deset měsíců. V sousedním Německu vzrostla ze šesti a půl roku na šest let a více než osm měsíců.
V tuzemsku se oproti tomu průměrná splatnost státních dluhopisů za tuto dobu snížila z pěti let a 146 dní na pět let a 18 dní.
„Kratší průměrná doba splatnosti státních dluhopisů Česka oproti západním zemím je primárně výsledkem neskrývané snahy českého ministerstva financí takzvaně využít příznivé tržní podmínky. V důsledku této strategie průměrná splatnost českého dluhu klesá, zatímco v zahraničí je tomu převážně naopak,“říká ekonom Skořepa.
Kdyby se resort financí v roce 2012 řídil spekulativní prognózou analytiků, čelil by dnes kritice, že se předfinancoval draze
Jako vyspělé země
Podle ministerstva financí se však na prodlužování doby splatnosti zaměřily především zadluženější státy než Česká republika, a to kvůli vyššímu riziku spojenému s vyšší mírou tohoto ukazatele. „Průměrná doba do splatnosti dluhu České republiky se tak nachází na úrovni například Švédska, které se řadí mezi nejvyspělejší ekonomiky Evropy. V porovnání se sousedními státy se průměrná splatnost dluhu ČR nachází na úrovni například Polska,“argumentuje mluvčí Vintrlík.
Situace, jakou řešilo ministerstvo financí, se podobá dilematu, se kterým se teď potýkají lidé s hypotékou. Pokud si domácnost vezme dlouholetý úvěr, musí zvážit, jestli se vyplatí spíš dlouhá fixace, kdy už se pak nemusí starat o další vývoj úrokových sazeb, nebo kratší fixace spojená s nejistotou, jaké sazby bude nutné platit v budoucnosti.