Brexit si žádá analýzy. Byť by byly mylné

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

Britský ministr pro brexit David Davis nedávno přiznal, že nemá k dispozici analýzy dopadu brexitu na britskou ekonomiku. Současně zpochybnil jejich smysl. Mají vlády – jako ta britská – vůbec zadávat sektorové analýzy? Jaká je budoucnost ekonomických modelů coby podkladů pro rozhodování vlády? A má mít český kabinet sektorové analýzy brexitu? specifickou otázkou irsko-irské hranice.

Poznámky ministra Davise na adresu ekonomických modelů chápu jako improvizovanou snahu najít rychle výmluvu pro neochotu nebo neschopnost britské administrativy důkladně analyzovat dopady brexitu.

Ekonom může nabídnout, že bude v temnotě svítit na cestu aspoň slabou baterkou. Davis přiznal, že jeho tým jen tak šátrá rukama zcela potmě.

Co se týče české vlády, vzhledem k nejistotě ohledně konečné podoby brexitu asi nemá smysl v tuto chvíli zatím investovat do důkladné analýzy. analytik, Česká spořitelna

analýzy nemusejí být nutně sektorové, ale pokrývající důležitá horizontální témata, jejichž uchopení a analytické zpracování může být pro rozhodování v hospodářské politice zcela zásadní.

Vzhledem k tomu, že člověk je tvor omylný, riziko nenaplnění těchto představ samozřejmě existuje.

Nicméně moje dlouhodobá osobní zkušenost říká, že na podobných dokumentech je v drtivé většině alespoň něco pravdy, a že tudíž činit rozhodnutí na jejich zá- kladě je obvykle kompetentnější, než je činit zcela náhodně.

Česká vláda by nesporně měla nosnou strategickou analýzu svých priorit mít – i s ohledem na očekávané změny paradigmatu minimálně v kontextu vztahu vůči EU v nadcházející dekádě (změny v eurozóně a Evropské měnové unii), víceletý finanční rámec, digitalizace, energetika apod.). Odmítači strategických analýz by měli případně jasně říci, jaký podklad pro rozhodování o těchto tématech na úrovni vlády považují za optimální. člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, Brusel; ekonom České spořitelny

scénářů a přemrštěnost v nich obsažených očekávání otevírají dveře ke zneužití dopadových studií. Jsou vůbec k něčemu? Odpověď zní ano, ale je potřeba bránit se zkratkovitému nebo účelovému interpretování jejich výsledků.

Zodpovědná správa věcí veřejných by měla být založena na znalosti dopadů zásadních přijímaných rozhodnutí. To neznamená předem zavrhnout nějakou možnost, ale být si vědom, co mohu způsobit, pokud se na tuto cestu vydám, a případně učinit již dopředu opatření, která nežádoucí vedlejší účinky zmírní.

Ekonometrické modelování nezaručí, že výsledek bude skutečně takový, jak vyšlo ve studii. Umožní ale vysledovat řadu důležitých aspektů a provázaností a rozhodnutí tomu přizpůsobit. Nemůže to být jediný podklad pro rozhodnutí, pomoci ale může.

Petr Zahradník: Nečiňme náhodná rozhodnutí

Vláda nemá rozhodovat naslepo

předseda správní rady Spotřebitelského fóra a analytik AMO

si pro příklad kapitálový trh. Na straně jedné bankovní analytik s modely (které hledí do budoucnosti jako v případě brexitu), na jejichž základě vybere sto nejlepších z deseti tisíc akcií. Na straně druhé vrhač kostkou, který vybere také stovku. Vyhrává ten, kdo po letech zhodnotí prostředky lépe.

Takový experiment probíhá desítky let, co se aktivní správci fondů pokoušejí pomocí modelů porazit trh. A výsledek? Vyhrává hráč v kostky (trh), hlavně proto, že jeho hod nic nestojí, zatímco modely jsou drahé. Je třeba ocenit upřímnost ministra Davise, že nebalamutí lid bludy o budoucnosti, jež jsou postaveny namodelech, kterým ani on nerozumí.

Vyhrává vrhač kostkou

Sanning Capital, Pravda Capital

Debata je redakčně krácena. Dále do ní přispěli Lubomír Lízal, Dušan Tříska, Dominik Stroukal a Jan Mládek. Celé texty najdete na adrese www.ceskapozice.lidovky.cz