Otčenáš zastaral, souhlasí kněží
Také další čeští biskupové nevidí na papežově vyjádření nic neobvyklého. „V tom smyslu se zmíněná část otčenáše vždy vysvětluje,“dodává olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Lze předpokládat, že větší diskuse na toto téma do Česka teprve přijde. „Nejspíš ji odstartuje právě tento papežův konkrétní návrh,“uvedl plzeňský biskup Tomáš Holub. Podle litoměřického biskupa Jana Baxanta se o věci bude diskutovat na České biskupské konferenci.
Francouzi otčenáš změnili
Termín „neuveď nás v pokušení“je doslovným překladem z Jeronýmovy Vulgáty, latinského překladu bible z přelomu 4. a 5. století a závazného textu západní církve pro celý středověk. Uznávaný klasik biblických studií profesor Petr Pokorný tvrdí, že jde o správný překlad z řečtiny.
„Tam je doslova ,nepřenes nás do pokušení‘,“uvedl s tím, že smysl této prosby je ovšem přesně ten, jak ho papež líčí. V katechismu katolické církve, což je souhrnný výklad katolického učení o víře, se proto uvádí, že přeložit řecký termín na tomto místě modlitby jedním slovem je obtížné. Znamená „nepřipustit vstup do“, „nenechat podlehnout pokušení“.
Verze s jednoslovným „neuveď“se drží nejen čeština, ale také polština, italština nebo němčina. Naopak volnější a neutrálnější verze s „nenech nás upadnout v pokušení“se drží španělština nebo portugalština. A od letošního adventu také francouzština.
Nový překlad bible do francouzštiny, který v zemi galského kohouta provázely mnohaleté diskuse, změnil znění otčenáše z jednoslovného „nepodrobuj nás“právě na víceslovné „nenech nás upadnout do pokušení“. Tato změna se odrazila i v chystaném překladu Římského misálu, který určuje závaznou podobu katolické liturgie. Počínaje tímto adventem tak francouzští katolíci odříkávali na mši novou verzi otčenáše. A papež, jehož rodným jazykem je španělština, a jednoslovný překlad mu tak může znít cize, změnu ve francouzské verzi přivítal s povděkem.
Pokud však i v Česku odstartuje mezi představiteli katolické církve diskuse o změně liturgicky užívaného překladu, neznamená to ještě, že se otčenáš bude skutečně měnit. Podle děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Prokopa Brože se například podobná diskuse odehrála nedávno i v Německu, ale německá biskupská konference se rozhodla znění samotné neměnit.
Tuzemští kritici papežova pro- hlášení si zřejmě neuvědomují, že i překlad otčenáše do češtiny se v průběhu věků proměňoval. Do jazyka našich pohanských předků ho prvně převedli misionáři nepochybně ještě před příchodem věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
Odpusť nám dluhy naše
Dnes už ale například neříkáme „a otpušči nám dluhy našě, jako i my odpúščiemy dlužníkóm našim“, jako to stojí v nejstarší celé české bibli – Bibli drážďanské z 60. let 14. století. Postupně totiž zvítězily volnější a poněkud interpretující překladové ekvivalenty „viny, viníci“nad staršími a řeckou předlohu doslovně sledujícími „dluhy, dlužníci“. Zajímavostí je i osud prosby „chléb náš vezdejší dej nám dnes“, jak ho popisuje Josef Bartoň z katedry biblických věd Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v článku Česká tvář modlitby Páně. Slovo „vezdejší“dlouho soupeří s termínem „nadpodstatný“, který se objevuje třeba v katolické Bibli svatováclavské (1677).
Zároveň v průběhu času mění podobu a smysl: od tvaru vešdajší, tedy vešdy (vždy) jsoucí k dispozici, k tvaru vezdejší, který působením zvukové, nikoli však etymologické blízkosti slova „zdejší“postupně nabyl nového významu. Vezdejší tak dnes chápeme ve smyslu pozemský, běžný, obvyklý.
Například kněz Tomáš Halík má proto za to, že i termín „vezdejší“je už v češtině zastaralý. „Vhodnější by bylo slovo ,každodenní‘, jak je tomu ve všech liturgicky užívaných překladech, které jsou mi známy,“upozornil.
Ostatně sama forma „neuveď“se poprvé objevuje v českém překladu až v roce 1947. Do té doby je v otčenáši starší tvar slova „neuvoď“. A některé novější překlady bible termín „neuveď“už také nepoužívají. Například v Českém ekumenickém překladu z roku 1973 stojí: „Nevydej nás v pokušení.“I to odpovídá lépe tomu, o co zřejmě papeži jde, tedy aby byl otčenáš zcela srozumitelný i dnešnímu člověku.