Nový pohled na české umění
otevřel v centru Prahy novou galerii. První výstavu nazvanou 1685 dní a nocí v ní instaloval architekt Josef Pleskot s malířem Janem Mertou.
Zdeněk Sklenář otevřel novou galerii v rekonstruovaném pražském Schönkirchovském paláci v Mikulandské ulici. Vernisáž první výstavy se uskutečnila v sobotu, po čtyřech letech od zničení jeho dřívější galerie na Smetanově nábřeží, kde tehdy došlo k výbuchu plynu. Současná galerie je umístěna v krásném historickém interiéru, který pro její účely citlivě upravil známý architekt Josef Pleskot. Vnesl do něj nové prvky a spojil minulost s dnešním architektonickým přístupem.
A Josef Pleskot také spolu s malířem Janem Mertou navrhl a realizoval instalaci, v níž se setkáme se zajímavými a často nečekanými vztahy mezi uměleckými díly výrazných osobností různých období od počátku 20. století až do současnosti. V několika sálech se někdy až provokativně setkávají rozdílné názory, až protichůdné pohledy na svět, ve kterých však nakonec vždy najdeme určité souvislosti a příbuznosti. Ty přirozeně vyrůstají ze stejného kulturního prostředí, které se sice s ubíhajícím časem mění, ale jehož základní vlastnosti přece jen zůstávají stejné.
V posledních desetiletích se pohledy na výstavní koncepce proměňují, podobný princip naznačení nových vztahů zvolil před časem například v dnes již bohužel neexistující stálé expozici Galerie hlavního města Prahy v Domě U Zlatého prstenu nedale- ko Staroměstského náměstí kurátor Karel Srp. V instalaci jsou zastoupeni hlavně čeští umělci, ale zvláštní pozornost věnuje Zdeněk Sklenář i čínskému umění. Často zajíždí do Pekingu, kde má také k dispozici výstavní prostory a kde již prezentoval řadu našich umělců. Kromě jiných například svého strýce, malíře, grafika a ilustrátora Zdeňka Sklenáře, jehož tvorba má v Číně značný ohlas.
Když procházíme právě otevřenou výstavou, zřetelně cítíme, kterými autory se galerista systematicky zabývá. V minulosti několikrát vystavoval určité okruhy z díla Zdeňka Sýkory, postupně se v jeho bývalé galerii na Smetanově nábřeží představila značná část jeho tvorby z různých období. Totéž platí pro Karla Malicha, který se stal jednou ze základních osobností představovaných galerií. Obdobným způsobem se Zdeněk Sklenář věnuje také tvorbě Milana Grygara nebo Stanislava Kolíbala.
Zmladších umělců s ním spolupracují Krištof Kintera, který dokonce vytvořil Sklenářův portrét umístěný přímo proti vchodu do galerie, nebo Petr Písařík, zřejmě nejoblíbenější Kolíbalův žák, který má se svým učitelem mnohé příbuzné vlastnosti. Napříkladmi- mořádný smysl pro celkové ztvárnění prostoru, pro rozmístění uměleckých děl.
Současná expozice však není omezená jen na základní osobnosti spojené s galerií, ale představuje osobitý pohled na vývoj českého umění. Setkáme se tu s raným Františkem Kupkou či předkubistickým Bohumilem Kubištou, s Josefem Šímou, Josefem Čapkem nebo Václavem Špálou.
Sály, depozitáře i knihovna
Architekt s malířem se při instalaci dobře doplňovali, dokázali vytvořit zvláštní rytmus ve spojení umělců, kteří spolu zdánlivě nesouvisejí. Tak se dostali vedle sebe klasici různých epoch, napří- klad Josef Lada, Václav Boštík, Jan Merta a Theodor Pištěk nebo zase Josef Šíma, Milan Grygar a Radek Kratina.
Další část instalace se věnuje rozsáhlé publikační činnosti galerie, která vydala samostatně nebo ve spolupráci s dalšími institucemi řadu zásadních monografií (Václav Boštík, Karel Malich a další). Zdeněk Sklenář také spoluorganizoval výstavy v dalších prostorách v Praze, například Malichovu velkou výstavu v Jízdárně Pražského hradu. Jeho aktivity zasahují také do zahraničí, prezentuje české umění nejen v Číně, ale i v dalších zemích.
Nová Sklenářova pražská galerie má vedle několika výstavních sálů rozsáhlé zázemí s depozitáři, pracovnou či knihovnou. Také má již přichystaný další program, po této úvodní výstavě českého moderního a současného umění představí tvorbu Václava Boštíka, chystá přednášky či setkání s umělci. V letních měsících se budou moci výstavy uvádět z balkonu nad monumentálně působícím nádvořím, do něhož lze vstoupit pasáží z Národní třídy. V přízemí se již na jaře příštího roku chystá také otevření kavárny a restaurace, takže se vytvoří příjemné prostředí se vším, co k němu patří.
Nová Sklenářova galerie je velkým přínosem pro pražské kulturní dění, těžko bychom tu kromě Galerie Zlatá husa nebo Musea Kampa našli srovnatelnou soukromou instituci.
1685 dní a nocí