Osmiletá gymnázia? Nejen pro elitní žáky

Gymnázium vs. základní škola

PRAHA Třetina patnáctiletých studentů víceletých gymnázií dosáhla ve znalostních testech podprůměrných výsledků. Předčili je i jejich vrstevníci ze základních škol. Na tento typ gymnázií mají přitom mířit „ti nejnadanější“.

„Není to zdaleka tak, že by ti nejlepší odcházeli ze základních škol a že by si víceletá gymnázia vybírala ty nejlepší žáky,“vysvětluje Petr Suchomel z České školní inspekce. Letos prověřili znalosti 90 tisíc školáků, deváťáků i páťáků. Výsledky z osmiletých gymnázií je překvapily.

Že žáci, kteří zůstávají na základních školách, nejsou automaticky horší, si myslí i think tank IDEA při akademickém pracovišti CERGE-EI, které se zaměřuje na analýzy. „Zhruba polovina dětí, které se na osmileté gymnázium nehlásí, má například v matematice stejné schopnosti jako ty, které přihlášku podají,“uvádí jeho studie.

Problémy připouští i ministerstvo školství. Někteří ředitelé podle resortu chtějí hlavně naplnit třídy, a tak přijímají i žáky s neodpovídajícími znalostmi. Víceletá gymnázia ale odmítají, že by byla slabinou systému. „Ať se to líbí, nebo ne, nadané děti tu prostě máme,“reaguje předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Čas od času se podle ní objevuje kampaň proti víceletým gymnáziím. Že by se ale o všech dalo říci, že je navštěvují pouze nenadanější děti, nechce Schejbalová tvrdit. Záleží podle ní na každé škole. „Například v Praze je o ně takový zájem, že se vždycky dostanou ty nejlepší děti. V malém městě může být ale menší zájem,“řekla předsedkyně Asociace ředitelů základních škol.

Některým studentům víceletých gymnázií by podle České školní inspekce bylo možná i lépe na základní škole, protože dosahují velmi průměrných výsledků.

Jednotné přijímací zkoušky, které mají srovnat úroveň žáků ucházejících se o maturitní vzdělání, tento stav nepomohou podle inspektorů vyřešit. „Na víceletá gymnázia se dostávají žáci, kteří tam nepatří,“dodal ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Slabé populační ročníky

Podle Tomáše Feřteka, odborníka na vzdělávání ze společnosti EDUin, se teď na tento typ škol ukazuje více, protože se na ně hlásí slabší populační ročníky. „Na víceletá gymnázia se dostávají děti, pro které tenhle způsob vzdělávání není. Gymply je berou, protože mají volnou kapacitu a stálý přetlak zájmu, protože rodiče o tento typ vzdělávání stojí,“napsal LN Feřtek.

To potvrzuje i ministerstvo školství. Podle resortu to ukázaly právě výsledky prvního povinného ročníku jednotných přijímacích zkoušek. „Zejména první povinné zveřejňování nejhoršího výsledku ještě přijatého žáka ukáza-

V Česku je 358 gymnázií, osmiletý studijní program má 273 z nich.

Na osmiletá gymnázia se ročně hlásí kolem 18 procent žáků.

68 procent studentů gymnázií pochází z vyšších sociálních skupin. Na základních školách jich takových studuje jen 28 procent.

Třetina studentů víceletých gymnázií dosáhla v testech horšího výsledku než třetina žáků základních škol, kterých je sedmkrát více.

lo, že ředitelé škol (s největší pravděpodobností kvůli naplnění tříd) přijímají do gymnaziálních oborů vzdělání i žáky, jejichž výsledky neodpovídají předpokládaným požadavkům,“napsala LN mluvčí Jarmila Balážová.

Náskok podle testování České školní inspekcemají studenti víceletých gymnázií v anglickém jazyce a matematice. Nejmenší naopak v takzvaných výchovách – například výchova ke zdraví, občanství.

Podle zjištění Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK jsou na tom žáci víceletých gymnázií lépe ve čtenářské gramotnosti. Průměrný žák víceletých gymnázií je podle této studie v primě svými znalostmi dokonce na stejné úrovni jako o čtyři roky starší žák v 9. třídě základní školy.

Dramatický rozdíl v tom, jak kvalitně učí matematiku a jazykové dovednosti gymnázium a základní škola, se ale neukazuje.

Na obou typech škol se děti mezi 6. a 9. třídou posouvají ve svých znalostech podobně – chlapci se zlepší hlavně v matematice a ve čtenářské gramotnosti, dívky více v jazykových dovednostech.

Studie think-tanku IDEA při CERGE-EI ukazuje, jak se rozdělení dětí podepisuje na celých kolektivech pátých tříd. „Přítomnost spolužáků hlásících se na osmileté gymnázium má negativní dopad na sebedůvěru ostatních žáků,“uvedl spoluautor studie Filip Pertold.

Výzkumníci se zaměřili hlavně na matematiku. Zhruba polovina dětí, které se na osmileté gymnázium nehlásí, mají v matematice stejné schopnosti jako ty, které přihlášku podají.

Talent až na druhém místě

Méně matematické sebedůvěry mají děvčata, která podle autorů hůře snášejí konkurenční prostředí. „Tento negativní dopad může mít i dopad na ne/oblibu matematiky v jejich dalším studiu a ne/ochotu studovat technické a přírodovědné obory,“zmiňují autoři ve studii.

Primárním faktorem, jestli se žák páté třídy na gymnázium přihlásí, je podle výzkumníků rodič, nikoliv schopnosti dítěte. To potvrzuje i Feřtek z EDUin: „Na víceletých gymnáziích jsou ty děti, které tam dotlačí rodina, míra talentu je až na druhém místě.“Schejbalová ale říká, že se s příliš horlivými rodiči na pražské škole, kterou vede, nesetkává.