Zoufale šťastný Jiří Brdečka
Interaktivní výstava Jiří Brdečka: 100 let
Než se Tereza Brdečková a Miroslav Janek rozhodnou pustit divákům na začátku svého filmu vzpomínku Jiřího Brdečky na to, jak jej jako chlapce dokonale okouzlil film, zapředou o tom kritickou debatu. Zakončí ji připomínka výroku Francoise Truffauta, že je lépe z klišé vyjít než se k němu dopracovat. A snímek Universum Brdečka se skutečně snaží nedopracovat k obrazu, který by postrádal hloubku.
Velká část dokumentu se odehrává právě v dialogu mezi dcerou Jiřího Brdečky Terezou a režisérem Miroslavem Jankem. Rozhovor doplněný i občasnou akcí se prolíná s ukázkami Brdečkovy tvorby, od té nejranější, kdy se pokoušel o kreslené vtipy (mezi jeho kresbami se najde i přesná karikatura Karla Gotta – přestože tou dobou nebyl tento zpěvák ještě na světě), přes animované snímky (například film Pérák a SS z roku 1946) až po proslulé hrané filmy Adéla ještě nevečeřela a Tajemství hradu v Karpatech, na nichž se po- Od 16. prosince do 1. dubna je ve Chvalském zámku v Praze otevřena výstava pojatá jako rekonstrukce světa dětství, mládí, života a inspiračních zdrojů Jiřího Brdečky (na obrázku je jeho podoba promítnutá do postavy padoucha z loutkového snímku Jiřího Trnky Árie prérie). Expozice připomíná Brdečkovy slavné hrané filmy i jeho ilustrace a storyboardy k animovaným filmům a k vidění jsou mj. i obrazy jeho přátel z řad malířů, jako byli Kamil Lhoták či Adolf Born. Součástí instalace jsou také multimediální a interaktivní instalace Matyáše Trnky, vnuka Jiřího Trnky. Výstava počítá s dětskými návštěvníky, kteří budou moci například zachránit psy před nenasytnou Adélou, animátorská dílna ploškové animace jim zase nabídne možnost vyzkoušet si práci s takzvanými ploškovými loutkami vytvořenými podle kostýmů z Limonádového Joa. dílel jako scenárista. Ve filmu na Jiřího Brdečku vzpomíná i jeho sestra Libuše Hrabová a nechybějí ani archivní záznamy samotného Jiřího Brdečky, například v rozhovoru s Janem Werichem.
Před diváky se odvíjí osud všestranně talentovaného tvůrce, který dokázal být svůj, nesmírně rád bavil sebe i druhé, miloval westerny a (mimo mnoho jiného) dvě desítky let pracoval na různých podobách „koňské opery“Limonádový Joe. A přestože byl v naprosté většině své tvorby zcela apolitický, právě politika jej nakonec tragicky zdrtila: dokument se nevyhýbá ani Brdečkovu podpisu Anticharty, po němž jej brzy postihl rozsáhlý infarkt. K působivým momentům Universa Brdečka patří pasáže, kde Tereza Brdečková předčítá ze svého románu Alhambra, v němž pro svého otce vytvořila alter ego Gabriela Kočku: „Uprostřed noci seděl Gabriel mezi svými exponáty a nahlas plakal. Přece to nemůže být všechno zbytečné. Všechna ta krása, kterou vidím a hledám, kterou se pokouším s ostatními sdílet. Ta krása přece není zbytečná. Každý nemůže být v téhle bitvě generál. Každý nemůže být zavřený nebo popravený. Někteří lidé přece musejí zůstat šťastní, je to povinnost vůči vší té nádheře. Barvy svítání se mu za slzami slévaly s obrazy na stěnách. Byl asi jediný, kdo si zoufal, že je šťastný mezi nešťastnými...“
Letos na Štědrý den to bude 100 let od chvíle, kdy se narodil scenárista, režisér, kreslíř a publicista Jiří Brdečka. Dokumentární film Miroslava Janka jej představuje mimo jiné jako muže, který dokázal nakreslit Karla Gotta dřív, než se zlatý slavík narodil.
Universum Brdečka