Katalánci dali svůj hlas separatistům

BARCELONA/PRAHA Obyvatelé Katalánska se ve včerejších předčasných parlamentních volbách vyslovili pro pokračování separatistické politiky.

Do uzávěrky LN bylo sečteno přes 95 procent hlasů. Volby sice vyhrála promadridská strana Ciudadanos (Občané) se ziskem přes 25 procent hlasů, v přepočtu na mandáty ale získali absolutní většinu stoupenci samostatného Katalánska – ve 135členném parlamentu obsadí 70 křesel, tedy většinu.

Volební účast byla rekordní, k urnám přišlo 82 procent lidí, tedy 4,5 z 5,5 milionu oprávněných voličů.

Před volebními místnostmi po celém Katalánsku se ostatně včera tvořily nekonečně dlouhé fronty. Na bezpečnost dohlíželo okolo 13 tisíc policistů.

Zde jsou nejdůležitější otázky a odpovědi, které okolo katalánského hlasování rezonovaly.

1. Proč šli Katalánci k předčasným volbám?

Včerejší volby byly výjimečné v tom, že je nevyhlásila Barcelona, ale Madrid. Španělská vláda se rozhodla pro tento krok 27. říj- na, jen krátce poté, co se katalánský lídr Carles Puigdemont vyslovil pro samostatnost.

Na separatistické snahy katalánského vedení Madrid reagoval převzetím správy nad neklidným regionem, když aktivoval článek 155 ústavy z roku 1978.

Španělská vláda v čele s premiérem Marianem Rajoyem doufala, že separatisté ztratí ve volbách absolutní většinu a situace se zklidní. Výsledky hlasování jsou tak pro kabinet těžkou ranou.

Autonomisté naopak věřili, že po regionálních volbách získají silnější voličský mandát pro prosazování katalánské nezávislosti.

2. Kdo byli hlavní volební soupeři?

O křesla ve 135členném katalánském parlamentu bojovala jednak promadridská strana Ciudadanos (Občané), proti nim odštěpenecká strana Esquerra Republicana de Catalunya (Republikánská levice Katalánska), jejíž lídr a někdejší vicepremiér Oriol Junqueras se nachází ve vazbě.

Třetím důležitým hráčem byla volební koalice Junts per Catalunya (Společně pro Katalánsko) expremiéra Carlese Puigdemonta. Puigdemont, který před hrozícím zatčením uprchl do Belgie, vedl kampaň své strany z Bruselu.

3. Proč je region pro Španělsko tak důležitý?

Katalánsko, ležící při pobřeží Středozemního moře, je jedním ze 17 španělských autonomních společenství. Disponuje vysoce rozvinutou ekonomikou s vysokým podílem služeb a turistiky. Na španělské ekonomice se podí- lí z jedné pětiny, a na vývozu dokonce celou čtvrtinou.

V nejsledovanějších volbách ve Španělsku od chvíle, kdy tam před téměř 40 lety padla Frankova diktatura, zvítězily strany podporující nezávislost Katalánska.

4. Co znamená výsledek pro katalánskou nezávislost?

Separatisté již před dvěma lety využili hlasování, ve kterém uspěli. Označili je za faktické vyjádření touhy Katalánců po nezávislosti. Od toho potom už vedla přímá cesta k letošnímu referendu, v němž podpořilo nezávislost 90 procent hlasujících, účast ale činila jen 42 procent. Proti jeho uskutečnění byly nasazeny policejní složky, následné násilnosti ještě prohloubily nedůvěru Katalánců k Madridu.

Promadridské strany chtějí rovněž zúročit volební zisky, které budou interpretovat jako výraz nespokojenosti Katalánců se snahami separatistů drolit jednotu Španělska. Spoléhali na to, že „tichá většina“, která o sobě dosud nedávala příliš vědět, projeví svou vůli.

5. Jak probíhá regionální hlasování?

Poměrný volební systém v Katalánsku rozděluje 135 mandátů ve čtyřech oblastech. V Barceloně, Tarragoně, Gironě a Lleidě. Pro většinu je tedy potřeba získat nejméně 68 křesel.

Systém zvýhodňuje některé řídce obydlené zemědělské oblasti, kde mají separatisté nejvyšší podporu. To hraje v jejich prospěch.

Nový katalánský parlament má zasednout do 20 pracovních dnů od voleb. Poté má jeho vedení do deseti pracovních dnů navrhnout kandidáta na katalánského premiéra, jehož schvaluje celý parlament.