Rusko vzpomíná: 100 let teroru
MOSKVA/PRAHA Pro někoho důvod k oslavě, pro mnohé Rusy, Ukrajince, Tatary i Čečence je to ale den, který symbolizuje miliony tragických osudů. Na slavnostním večeru, který se pravidelně koná v Den pracovníků bezpečnostních orgánů 20. prosince, řečnil i ruský prezident Vladimir Putin. Má k tajným službám blízko – pracoval jako agent KGB v někdejší Německé demokratické republice a v 90. letech minulého století, když se KGB přejmenovala na FSB (Federální služba bezpečnosti), byl i jejím šéfem. Jeho kolegové z tajných služeb zaujímají v dnešním Rusku významné politické funkce. Známé ruské rčení praví: „Bývalý kágébéšnik? To neexistuje.“
Nevinný vtípek
„Bezpečnostní orgány Ruska musejí zajistit informační a analytický doprovod nejdůležitějších státních rozhodnutí v oblasti obranné amezinárodní politiky,“prohlásil Putin před shromážděnými „čekisty“, jak se dodnes příslušníkům FSB říká. Vyzval je, aby se ale také soustředili na boj s korupcí, ochranu státních hranic, a co je ze všeho nejdůležitější (soudí v Kremlu), FSB musí účinně bránit pokusům o vměšování do politického a společenského života Ruska. Podle Putina totiž mnohé zahraniční tajné služby v poslední době aktivizovaly svou činnost v zemi.
Toto jsou celkem běžné úkoly tajných služeb. Na první pohled nevinný vtípek, kterého se ruský prezident dopustil na včerejším zasedání Rady pro kulturu a umění, však mnohým připomněl, na jaké tradice dnešní FSB navazuje a co se 20. prosince vlastně slaví. „Po oslavách Dne čekistů se všichni, jak vidím, nedostavili,“prohlásila hlava státu a sama se žertu zasmála. Na ruských sociálních sítích se ihned spustila lavina komentářů, z nichž většina chápala Putinův výrok jako narážku na někdejší běžnou praxi: za vlády Josifa Stalina nikdo, ani vysoce postavení politici, nevěděl, kdy si pro něj bezpečnostní orgány přijdou, bude-li popraven, nebo „jen“poslán do gulagu na Sibiř. A tak se stávalo, že na svolávané schůze do Kremlu dorazila polovina pozvaných, neboť druhou polovinu nechal Stalin sebrat. Přesto, že miliony Rusů byly čekisty uvězněny, popraveny nebo umučeny v sovětských lágrech, současné vedení tajných služeb ani politické vedení země se od této etapy ruské historie nikdy nedistancovalo a důsledně se vyhýbá její kritice. „Zříci se slova čekista je stejné, jako kdybychom zapomněli na celá pokolení našich předků,“prohlásil pateticky v rozhovoru pro vládní Ruskou gazetu ředitel FSB Alexandr Bortnikov.
Otec všech čekistů jako národní hrdina?
Ani na otce zakladatele KGB Felixe Dzeržinského nedají současní ruští politici dopustit. Díkymasivní propagandě je částí ruské veřejnosti vnímán jako statečný a geniální bojovník s korupcí a nepřáteli Ruska. Socha „Železného Felixe“, jak se mu přezdívalo, stála do roku 1991 před sídlem KGB na moskevské Lubjance. Po pádu bolševického režimu byla na tlak občanů odstraněna. Jenže v posledních letech se komunistická strana opakovaně snaží sochu na původní místo vrátit. Podle sociologických šetření s tímto nápadem souhlasí 45 procent Rusů. Přitom to byl Dzeržinskij, kdo před sto lety popsal vznikající čeku slovy: „Musíme používat veškeré metody teroru, věnovat mu všechny své síly! Nemyslete si, že hledám nějakou formu justice. Já požaduji vytvořit organizaci revoluční odplaty.“Že jde skutečně o teror, Dzeržinskij nikdy neskrýval. Jeden čas byl ostatně i šéfredaktorem časopisu s názvem Rudý teror.
Mnohé o sovětské čece, později KGB, vypovídá i to, že se jejími oběťmi stávali často její vlastní služebníci. Popraven byl v roce 1940 dokonce i šéf NKVD Nikolaj Ježov. Naopak později se někteří šéfové tajných služeb stali hlavou státu – jako velký vzor Putina Jurij Andropov, který byl z funkce ředitele KGB povýšen počátkem 80. let minulého století do čela komunistické strany, a tedy i země. A nakonec i sám Vladimir Putin. Oba si poté, co přešli z tajných služeb do nejvyššího politického patra, vzali s sebou řadu svých spolupracovníků, které rozmístili do funkcí nejrůznějších úrovní. A oba významně posílili během svého panování roli už tak mocné KGB, která se bez ohledu na název vždy hrdě hlásila ke svým počátkům a otcům zakladatelům.
Ve středu uplynulo přesně sto let od vzniku obávané VČK neboli Všeruské mimořádné komise pro boj se spekulanty, sabotéry a kontrarevolucionáři. V Moskvě pokračovatelé tradic represivního aparátu SSSR oslavovali i zakladatele systému agentů, gulagů, udavačů a popravčích čet Felixe Dzeržinského. Zříci se slova čekista je stejné, jako kdybychom zapomněli na celá pokolení našich předků.