Češi o Vánocích vyhodí tuny jídla
Od ledna příštího roku začíná platit novela zákona o potravinách, která stanovuje řetězcům a všem větším obchodům povinnost neprodané přebytky darovat a nabízet charitě, potravinovým bankám a podobným institucím. Řada z nich to už několik let dělá. Včetně Teska, které si letos zpracovalo podrobný průzkum o přebytcích potravin ve vlastní síti.
Vyplývá z něj, že za fiskální rok 2016/2017 (od března do dubna) prodala firma po celé České republice 654 249 tun potravin. Přebytků, tedy neprodaných potravin, bylo 14,7 tisíce tun. Z toho 7,3 tisíce tun bylo dál vhodných pro konzumaci a z toho necelých 800 tun bylo darováno pro lidskou spotřebu nebo jako krmivo pro zvířata. To znamená, že zbylých 6,5 tisíce tun potravin Tesco vyhodilo.
Příčin plýtvání je více
Šéf komunikace Teska v Česku Ján Kondáš, který má na starosti i oblast společenské odpovědnosti, uvádí, že z celkového prodeje potravin v jeho obchodech se ve střední Evropě proplýtvalo za rok 2016/2017 pouze 1,5 procenta.
Příčin plýtvání ze strany domácností je podle něj více. „Dobrá ekonomická situace, která nenutí lidi šetřit, nákup většího množství potravin, než jsou lidé schopni spotřebovat, nesprávné uskladnění, které zkracuje trvanlivost potravin, ale i nejrůznější slevové akce, kdy zákazníci nakupu- jí i to, co nepotřebují,“jmenuje Kondáš.
Tesco podle něj zavedlo několik opatření, která by mohla plýtvání omezit – například zrychlení dodávek citrusů, zvýhodněný prodej „křivého“ovoce a zeleniny nebo ukončení nabídek typu 1+1 zdarma.
Mluvčí obchodů Albert JiříMareček zase připomíná, že desítky jejich prodejen spolupracují s potravinovými bankami a podobnými dobročinnými organizacemi už pět let.
Nová, od ledna platná povinnost pro všechny prodejny s plochou nad 400 čtverečních metrů se týká například zboží, které se neprodalo do data minimální trvanlivosti, ale také výrobků s chybným nebo nedostatečným značením na obalech.
„Je prospěšné, pokud stát vytváří v oblasti darování potravin příznivé legislativní a daňové podmínky. Regulace samotného daro- vání ale není nezbytná a může ve výsledku situaci komplikovat, jelikož reguluje již nastavenou a fungující oblast,“tvrdí Mareček.
Zatímco ale stát reguluje plýtvání na straně malo- a velkoobchodníků, kteří se podílejí na potravinovém odpadu jen ze zhruba deseti procenty, na plýtvání jídlem ze strany kupujících, tedy na domácnosti, které mají trojnásobný podíl na množství vyhozených potravin, je zákon krátký.
Základem je osvěta
Podle Anny Strejcové ze sdružení Zachraň jídlo, které se zabývá osvětou v této oblasti, je sice pozitivní, že si stát všiml ve vztahu k obchodníkům vážnosti plýtvání potravinami, ale zdaleka to nestačí. „Pro lidi je spíš důležité vysvětlovat, jakými způsoby potraviny uchovávat, jak předejít jejich zkažení a nevytvářet zbytečné přebytky,“soudí.
Nevytvářet přebytky a nenakupovat víc, než člověk nebo rodina stihne po dobu trvanlivosti potraviny spotřebovat, se sice snadno řekne, ale lákadlo obchodníků a jejich snaha prodat co nejvíce je stále silné. Argumentem číslo jedna mezi zákazníky je totiž stále co nejnižší cena.
Něco o tom ví manželé Prokopovi, jejichž projekt Z farmy domů se snaží o osvětu a prostřednictvím e-shopu nabízí potraviny vyloženě na zakázku. Smluvní farmáři a další producenti dodávají vybrané zboží až na základě objednávky zákazníkem, nic není skladem. Cílem je, aby množství produkce odpovídalo spotřebě.
„Lidé si v supermarketech často sami sebe málo váží. Jsou schopni kupovat povrchně a kvanta za extrémně nízké ceny v domnění, že si pořizují kvalitu,“říká Martin Prokop. Poznámku čtěte na straně 12