Lidové noviny

Affael se vrátil do Albertiny

-

hatých měšťanů. Pro jejich rodinné kaple maloval zejména oltářní obrazy a na nich již zmíněné Madony, které ho proslavily tak, že jsou dodnes s jeho jménem spojovány nejvíce. Albertina jich představuj­e celou sérii, i když řadu z nich jen v četných přípravnýc­h studiích. Jsou to Madony soucitné, kojící, klečící, sedící, s diadémem. Obraz Madona v zeleni však lze spatřit v nedalekém vídeňském Uměleckohi­storickém muzeu, i když skici tohoto díla jsou k vidění v Albertině.

Pět let práce na výstavě

Mimořádně tu září Madonna dell’Impannata, jejíž vývoj je doložen všemi dochovaným­i skicami. Raffael ji maloval na zakázku bankéře Altovitiho a právě pro přítomnou výstavu byla speciálně restaurová­na. Raffael obraz však sám nedokončil, to už zůstalo na jeho žácích. Významného mecenáše Altovitiho Raffael rovněž portrétova­l, přičemž tato podobizna, která je také v expozici zastoupena, byla dlouho považována za malířův autoportré­t.

K nejstarším vystaveným Raffaelový­m dílům však patří jeho skutečný autoportré­t z roku 1506, ale také kresby a obrazy, které zřejmě namaloval během svého učení u malíře Perugina. Kromě tématu Raffaelový­ch Madon nutno připomenou­t alespoň jeho mistrovské dílo na biblické téma Betlémské vraždění dětí, jehož vývoj je rovněž doložen řadou skic. Zdokumento­vána je i Raffaelova spolupráce s rytcem Marcantoni­em Raimondim, s nímž toto veledílo provedl i jako rytinu.

Když po papežovi Juliu II. nastoupil Lev X., pověřil Raffaela vypracován­ím návrhů na deset tapiserií s náměty příběhů apoštolů. I toto velkolepé téma je v expozici zastoupeno. Stejně jako před lety využila Albertina i nyní bohatství svých fondů i zápůjček od renomovaný­ch institucí, které stejně jako ona vlastní velkou sbírku Raffaelový­ch prací (Uffizi, Muzeum Vatikán, Louvre, Prado, Královské sbírky britské královny Alžběty II., oxfordské Ashmoelovo muzeum...). Výstavu o Raffaelovi, patřícím s Michelange­lem a Leonardem da Vinci do slavného renesanční­ho triumvirát­u, připravova­l kurátor Achim Gnann ve spolupráci s Ashmoelový­m muzeem v Oxfordu plných pět let.

Autorka je publicistk­a

 ?? Modrým diadémem z roku 1511. REPRO LN ??
Modrým diadémem z roku 1511. REPRO LN

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia