43 milionů mimořádných poděkování

Neprůhledné rozdělování mimořádných prémií bylo jedním z hlavních důvodů, proč Evropská komise trvala na tom, aby česká vláda přijala služební zákon. Nejznámějším příkladem je v tomto ohledu bývalá šéfka premiérova kabinetu a dnes manželka Petra Nečase Jana, jíž předseda vlády podepisoval milionové bonusy, aniž by bylo jasné zač. Co se od té doby změnilo?

PRAHA Od roku 2015, co začal platit zákon o státní službě, je bezbřehé a neopodstatněné oceňování vyvolených spolupracovníků sešněrované, mnohdy až příliš, protože špičkoví odborníci raději odcházejí za vyššími penězi mimo veřejnou správu. V nynějším systému existuje jediný druh nelimitovaného přilepšení – cílové odměny. LN zjišťovaly, jestli s nimi ministerstva umějí nakládat.

Cílová odměna představuje teoreticky problematické měkké místo v celém systému, ale současně také jedinou možnost, jak ohodnotit mimořádně kvalitní výkony u důležitých úkolů a pracovníků, kteří bymohli v soukromém sektoru vydělávat mnohonásobně víc. Z přehledu, který LN zaslaly jednotlivé resorty, vyplývá, že za dobu vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) vyplatil stát v rámci těchto mimořádných poděkování za práci více než 43 milionů korun.

Zákon se obchází, možná v dobře víře, ale obchází

Ministerstva s institutem cílových odměn zacházejí velmi různě. Užití nástroje je neproporční a ukazuje se, že neexistuje ucelená centrální metodika, kdy je speciální bonus namístě. Měl by se

Zacíleno na odměny

udělovat pouze za předem jasně stanovené, měřitelné či hodnotitelné, z hlediska působnosti resortu zvlášť významné úkoly. V praxi se to ne vždy děje. Například ministerstvo vnitra odměňo- valo dílčí práce kolem zavádění státní služby, třeba za „přípravu služebního předpisu, kterým se stanoví pravidla etiky státních zaměstnanců“nebo za přichystání návrhu nařízení vlády, jímž se stanovilo, jak si mohou úředníci sladit pracovní život s osobním. „Nejnižší vyplacená cílová odměna byla ve výši 600 korun za splnění jednoho úkolu, nejvyšší potom ve výši 25 tisíc,“sdělila Simona Botková, ředitelka kanceláře státního tajemníka ministerstva vnitra.

Vyjmenované cíle jsou natolik obecné a běžné úkoly bez příznaku mimořádnosti, že je u nich použití mimořádného bonusu těžko pochopitelné. Spíše se tím dokazuje, že mnohá ministerstva přes měkký bod cílových odměn vylepšují limitovaný tarifní plat. I kdyby to bylo v dobré víře a za dobrou práci, je to proti smyslu zákona a jde o jeho obcházení.

Nejštědřeji odměňovalo ministerstvo průmyslu

Neproporčnost nakládání s výjimečným bonusem se projevuje tím, že podle počtu oceněných lidí a objemu peněz se zdá, že zatímco některá ministerstva mají přehršel mimořádně významných a důležitých úkolů nad rámec běžné agendy, jinde se neděje skoro nic.

Nejvíc institut cílových odměn využilo ministerstvo průmyslu, mezi 222 osob podělilo 21,5 milionu korun, tedy skoro polovinu celkových mimořádných bonusů, na které během mandátu minulé vlády došlo. Oproti tomu čtyři resorty nástroj vůbec nevyužily, konkrétně místní rozvoj, obrana, zdravotnictví a životní prostředí.

„Pokud byl cíl splněn, odměny příslušely každému pracovníkovi, který na konkrétním úkolu pracoval, od referentů až po náměstky. Hlavní část celkového objemu, 19,8 milionu, byla vázána na Operační program podnikání a inovace při dosažení stoprocentní alokace tohoto fondu, protože hrozilo, že dojde k nedočerpání těchto prostředků v řádu miliard,“uvedl mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba.

Součástí bonusu za dočerpání byla milionová odměna pro náměstka Tomáše Novotného a na tehdejšího ministra Jana Mládka (ČSSD) se za to snesla kritika, přestože v tomto případě byla cílová odměna použita v souladu s pravidly a vyplacena z evropských peněz, což nutně vyžadovalo schválení z Bruselu.

„Jako jediné ministerstvo jsme dokázali vyčerpat sto procent alokace, ale stejně jsem pak byl obětí mediální kampaně, že přeplácím úředníky jako svého času Petr Nečas Janu Nagyovou. U evropských fondů naopak byla výhoda nezávislé měřitelnosti, protože plnění cílů nevyhodnocuje ani sám ministr. Musí to potvrdit ministerstvo pro místní rozvoj, financí, a ještě Evropská komise. A přesto i tento jednoznačný případ byl předmětem poměrně brutálních mediálních útoků,“řekl předloni Mládek.

Nejlépe pochopili, jak se má s cílovými odměnami nakládat, v resortu kultury. Exministr Daniel Herman (KDU-ČSL) vyhlásil jako mimořádný a nad běžnou agendu sahající úkol vyřešení osudu památníku v Letech. Čtyři zaměstnanci dostali velmi pečlivý rozpis toho, co se od nich očekává a v jakých termínech, včetně toho, co se bude posuzovat jako ukazatel, že úkol splnili. Jelikož se podařilo domluvit prodej vepřína, jež na pietním místě stojí, domajetku státu, cílová odměna v celkové výši 560 tisíc korun byla vyplacena.

Babišova vláda chce služební zákon opravit

Systémově však zůstává problém spravedlivého platového ohodnocení a přitažlivosti státní správy pro lidi zvenčí nevyřešený. Vláda Andreje Babiše (ANO) už avizovala svůj záměr do služebního zákona sáhnout.

„Je k zamyšlení, jak ho otevřít, aby byl konkurenceschopný vůči privátní sféře,“sdělil premiér po jmenování svého menšinového kabinetu. To se má dít větší prostupností výběrových řízení pro soukromý a akademický sektor a právě revizí odměňování.

Jelikož však Babišův tým nedisponuje dostatečným množstvím vládních poslanců, bude muset pro svůj záměr hledat podporu ad hoc mezi jinými sněmovními stranami. Nebo se na této prioritě domluvit s případným koaličním partnerem, který vzejde z druhého pokusu o sestavení vlády.