Zbytečný proces s Polskem?
Konflikt mezi Evropskou komisí a polskou vládou má čistě politický charakter
Evropská komise se minulou středu odvážila k bezprecedentnímu kroku. Aktivovala článek 7 Lisabonské smlouvy proti – v jejích očích dlouhodobému enfant terrible – Polsku. Média toto rozhodnutí označují jako užití „atomové bomby“. Ve svých důsledcích může našeho souseda zbavit hlasovacích práv, a dokonce na něj naložit i sankce. V pozadí se samozřejmě vrací i hrozba zbavení dotací. Realisté poukazují na skutečnost, že ačkoliv kauza poškodí obraz země, rozhodně nedospěje ke krajnímu řešení. To totiž vyžaduje jednomyslnost členských států EU, přičemž Viktor Orbán se dlouhodobě netají záměrem takový postup v případě potřeby vetovat. „Jiní si to také rozmyslí,“říká konzervativní polský europoslanec Marek Jurek. „Pochopí totiž, že stejný princip může být kdykoliv použit proti nim. Zásah proti Polsku by znamenal proměnu Unie jako takové,“dodává.
Zdá se, že rozhodnutí Evropské komise zástupce vládní strany Právo a spravedlnost nikterak nepřekvapilo. Vztahy mezi polskou vládou a Bruselem jsou napjaté od voleb v roce 2015. Hodně se v tomto ohledu píše o údajném „euroskepticismu“polské vlády.
Bojovná nálada na obou stranách
Symbolický je ovšem i příběh Marka Prawdy, bývalého polského velvyslance při Evropské unii. Ten byl jako blízký spolupracovník předchozího premiéra novou konzervativní vládou poměrně záhy odvolán s docela legitimním zdůvodněním: vláda chce mít na klíčovém postu „svého“člověka. A měsíc poté dostal odvolaný diplomat od Evropské komise nominaci na post vedoucího jejího zastoupení ve Varšavě. Není třeba dodávat, že v polské vládě takové kroky jen posilovaly dojem, že pro Komisi není vítaným partnerem a že je jí nepokrytě dáváno najevo, že si Poláci „špatně zvolili“a že dokud názor nezmění, konflikt bude pokračovat.
Eskalace konfliktu, která následovala, způsobila, že na obou stranách, tedy i ve Varšavě, vládne dost bojovná nálada. Z vládního tábora se neozývají žádná kajícná hesla, ba naopak. Podle ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra situace nevznikla kvůli obavě o právní stát v jeho zemi, protože všechny prvky reformy polské justice „existují i v právních řádech jiných členských států EU“, nýbrž je zde nutné hledat dle jeho názoru politický podtext. „Pokud bychom dělali vše, co chce Německo a Francie, ukázalo by se, že jsme oáza demokracie. (…) Polsko se stává nezávislým a přestává být jen kolonií, ze které je možné odvádět peníze na Západ,“uvedl tajemník ministra spravedlnosti Patryk Jaki v narážce na informace, které byly zveřejněny v posledních měsících. Ty se týkaly výše finančních transferů (především během finanční krize) mezi polskými dceřinými pobočkami a jejich evropskými „firmami-matkami“
Podobnou rétoriku zvolili i další politici a novináři. Nebyla nouze o názory, že pokud by Polsko souhlasilo s přerozdělová- ním uprchlíků nebo by resort obrany namísto amerických vrtulníků nakoupil francouzské, žádný spor by ani neexistoval.
Skoncovat s pomluvami
Přesvědčení o tom, že jde o čistě politické rozhodnutí, posiluje ve Varšavě skutečnost, že pozměněná verze zákonů reflektuje řadu připomínek. Sjednocuje třeba věk odchodu do důchodu soudců obou pohlaví nebo mění systém volby členů Soudcovské rady. Dalo by se říct, že někteří vládní politici aktivování článku 7 dokonce přivítali, protože podle nich konečně skončí „pomlouvání jejich země na mezinárodní scéně“a dojde ke kompromitaci Komise, která „se snažila přisvojit si právo politického dohledu nad suverénními státy“, jak to popsal europoslanec Marek Jurek. Co bude dál nyní, rozhodne Evropská rada, tedy zástupci jednotlivých členských států, u kterých polští politici počítají s větším pochopením než u evropských úředníků. Na druhou stranu experti varují, že i když dojde k odmítnutí dalšího postupu proti Polsku na půdě Evropské rady, bude tak učiněno pravděpodobně za přispění jednoho nebo několika málo spojenců, což polské image rozhodně nepomůže.
Na začátku měsíce proběhla v polské vládě změna premiéra, oblíbenou a bezproblémovou Beatu Szydłovou nahradil pro tvrdé jádro voličů strany trochu neznámý a nečitelný Mateusz Morawiecki. Právo a spravedlnost argumentovala, že tým předchozí premiérky splnil veškeré předvolební sliby a očekávání a v poločase vládnutí je potřeba změna. Především pak větší důraz na ekonomiku a mezinárodní vztahy. Kromě znalosti jazyků má ve svém CV bývalý finančník Mateusz Morawiecki i dvacetileté zkušenosti z bankovního sektoru, a to na těch nejvyšších pozicích. Vyjednávání s bruselskými úředníky nebo evropskými vládami by pro něj mělo být tudíž značně snazší. Nový premiér bude muset svých schopností a zkušeností patřičně využít hned zkraje svého mandátu, prezident Andrzej Duda už totiž prohlásil, že návrhy reforem justice tentokrát podepíše.