Brňané si přejí nádraží v centru, co politici?

Ačkoliv se o moderním železničním nádraží v Brně mluví dlouho, lze počátky zásadní „porevoluční“diskuse umístit do května roku 2002, kdy Zemanova vláda schválila, že polohu nádraží určí územní plán Brna. A tak se od jeho vzniku v létě 2004 počítá s odsunem brněnského nádraží asi o jeden kilometr na jih k řece Svratce.

Rozhodnutí brněnských politiků se pak v říjnu 2004 pokusilo zvrátit referendum, jehož se zúčastnilo asi 25 procent voličů, přičemž kolem 86 procent hlasujících se vyslovilo proti odsunu nádraží. V říjnu 2016 pak následovalo druhé referendum, jehož se zúčastnilo asi 24 procent voličů. Proti odsunu nádraží bylo kolem 81 procent hlasujících. I když ani jedno referendum není platné, tak odsun nádraží podporuje asi jen 20 procent obyvatel Brna. A to navzdory více než desetileté silné politické, finanční a mediální podpoře jeho zastánců.

Konečné slovo bude mít vláda

Na konci října 2017 Správa železniční dopravní cesty předala Brnu a Jihomoravskému kraji pátou studii proveditelnosti, která za téměř 23 milionů korun porovnává obě varianty – tu, která počítá s odsunem, s názvem „U řeky“a variantu s nádražím v centru „Pod Petrovem“.

Zastupitelé kraje i Brna mají do konce ledna 2018 doporučit, které možnosti podporují a které nikoliv. Ti první tak mají učinit 15. ledna a ti druzí 30. ledna. O konečném výsledku má pak v březnu rozhodnout ministerstvo dopravy, případně ještě vláda.

Současná brněnská koalice má ve smlouvě napsáno, že podpoří takovou variantu, která bude vycházet ze studie proveditelnosti, zohlední dopravní vazby na MHD, bude pro město znamenat nízké investiční a provozní ná- klady a bude ji podporovat i brněnská veřejnost.

Vládnoucí koalice na kraji sice nemá ve své smlouvě napsáno o nádraží nic, nicméně krajští zastupitelé jistě zohlední nejen odborné údaje ze studie, ale také doporučení okolních obcí a měst, neboť poloha nádraží v Brně ovlivňuje rychlost a pohodlnost dojíždění jejich obyvatel vlakem do města.

Ze studie proveditelnosti je zřejmá především řada zásadních údajů ve prospěch varianty „Pod Petrovem“, respektive nějakých jejích subvariant. Tato varianta totiž pro Brno znamená úsporu nejméně 1,6 miliardy korun na investicích a také úsporu provozních nákladů za použitíMHD. Její výstavba je sice investičně mírně dražší, přibližně 48 miliard korun celkových investic. Varianta „U řeky“by stála cca 42 miliard korun. Nicméně při jejím delším provozování je varianta v centru ziskovější.

Hájit veřejné zájmy

Studie proveditelnosti sice nehodnotila tzv. vysokorychlostní tratě, varianta „Pod Petrovem“má však plynulejší spojení Prahy s Vídní a s Bratislavou, zatímco varianta „U řeky“zase spojení Prahy s Ostravou. Z hlediska investic pak může být varianta „Pod Petrovem“pro stát dražší asi o 2,5–3,5 miliardy korun. Varianta „Pod Petrovem“ má ale nejlepší vazbu na MHD, takže pro cestující zajistí významnou úsporu času. Je proto logické, že má také stále vysokou podporu obyvatel Brna.

Někteří zastupitelé Brna amístní stavební lobby ovšem mohou stále trvat na odsunu nádraží, neboť upřednostní spíše procesní a časové hledisko. Varianta „U řeky“je totiž v souladu s územním plánem, část stavby má nepravomocné územní rozhodnutí, již se utratilo asi 600 milionů korun a snadněji se bude firmám stavět.

Bude tedy proto hodně záviset na zodpovědnosti politiků brněnské koalice, zda při rozhodování použije odborná kritéria ze studie a ta, která má v koaliční smlouvě. Nebo zda zvolí méně důležitá nebo neodborná kritéria, která nebudou výhodná pro cestující a také k provozování železniční dopravy a MHD v Brně.

A podobně na tom jsou i zastupitelé Jihomoravského kraje. Ti by měli též zohlednit aktuální odborné údaje a hlavně si vyslechnout názory obcí aměst v okolí Brna. Mají totiž také hájit veřejné zájmy.

Bude proto hodně záviset na zodpovědnosti politiků brněnské koalice, zda při rozhodování použije odborná kritéria ze studie a ta, která má v koaliční smlouvě