Plný náběh EET se odkládá

Elektronická evidence tržeb byla spuštěna 1. prosince 2016. Tehdy museli začít odesílat Finanční správě záznamy o přijatých platbách podnikatelé z ubytovacích a stravovacích služeb. O tři měsíce později se přidal malo- a velkoobchod. Pro tyto skupiny se nic zásadního nemění, EET pro ně běží dál.

Další vlna měla být spuštěna v březnu 2018, čtvrtá hned od června. Třetí by měla zahrnovat ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, například svobodná povolání doprava či zemědělství, následující pak vybraná řemesla a výrobní činnosti. Bližší určení podnikatelů, jichž by se obě fáze měly týkat, však upřesňuje jen vládní nařízení. A to soudcům vadí.

Pevně daná pravidla

Podle nálezu ústavních soudců není třetí a čtvrtá vlna sama

EET dnes

o sobě protiústavní, může ale začít až po všestranném zvážení možných dopadů na zbývající část podnikatelů a vymezení výjimek přímo v zákoně, nikoliv jen vládním nařízením.

Ústavní soud proto zrušil tři zákonná ustanovení, která zmocňovala vládu k vydání nařízení, a mohla tak některé tržby vyloučit z EET úplně, případně je převést do zjednodušeného režimu. V platnosti zůstane jen výjimka pro těžce zrakově postižené a do konce příštího roku výjimka pro prodej vánočních kaprů.

„Ústavní soud respektuje skutečnost, že zákonodárce nemůže dohlédnout všude a předvídat vše, nicméněmusí při zavádění jakékoliv plošné regulace zvážit předem její dopady z hlediska povinných osob, času a způsobu (kdo, kdy a jak). Rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo,“stojí doslova z nálezu.

K 28. únoru 2018 se tak ruší zmíněná ustanovení a třetí vlna 1. března neodstartuje.

Výjimka pro drobné podnikatelé

Ministerstvo financí se nechalo slyšet, že verdikt Ústavního soudu respektuje a nyní se soustředí na to, aby jeho vůli zohlednilo v zákoně o EET. „Příprava částečné novely tohoto zákona již začala s ohledem na požadavek nové vlády vyjmout podnikající fyzické osoby se stanovenou paušální daní a nízkými ročními příjmy,“připomněl Michal Žurovec, mluvčí úřadu.

Hranici tržeb 750 tisíc korun, kterou navrhují některé strany, ale ministryně financí Alena Schillerová považuje za příliš vysokou. Jeden z návrhů tak hovoří o půl milionu korun. Osvobození drobných podnikatelů a provázání paušální daně s vynětím jejího poplatníka z EET prosazuje také Hospodářská komora.

Nepokřiví změny trh?

Především podnikatelům, kterých se již evidence tržeb týká, se však „stopka“dalších vln EET nelíbí. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu by nebylo dobré, kdyby se EET vztahovala jen na obchodníky a provozovatele hotelů a restaurací a ostatní podnikatelé by byli této povinnosti zbaveni.

„Věříme, že se podaří v co nejbližší době vyřešit formou novely zákona sporné body a že třetí a čtvrtá vlna zavedení EET bude pouze drobně odsunuta, nikoliv zcela zrušena,“uvedla mluvčí svazu Irena Vlčková.

Také Ivana Karhanová, majitelka rodinné restaurace Králík v rá- diu, vnímá změny zákona uprostřed procesu, kdy se část podnikatelů už musela EET podřídit a část ještě ne, jako nefér přístup.

„Z mého pohledu jsou tak podnikatelé podléhající EET diskriminováni oproti těm, kterých se tyto povinnosti netýkají,“zdůrazňuje Karhanová. Jedním dechem dodává, že jistotu podnikatelského prostředí bez častých legislativních úprav považuje za extrémně důležitou. Časté změny totiž u malých firem, jako je ta jejich, zatěžují provoz. „Musíme věnovat spoustu času a peněz úpravě procesů, abychom vyhověli neustále se měnící legislativě,“dodala Karhanová.

Platby kartou bez evidence

Drobné změny se však dotknou i podnikatelů z první a druhé vlny. Ústavní soudci totiž kromě ustanovení, umožňujících vydání vládního nařízení, zrušili ještě další, která jsou podle nich protiústavní.

Jedno z nich se týká evidování plateb kartou. „Účelem zákona je lepší dohledatelnost hotovostních i jim obdobných plateb. To se může týkat zejména těch forem, kdy platba nemá (resp. nemusí mít) žádnou stopu v elektronické podobě,“stojí v soudním nálezu.

Naproti tomu tržby plynoucí z bezhotovostních převodů jsou podle ústavních soudců poměrně dobře dohledatelné a neexistuje tedy dostatečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci. Podle nálezu musí stát dodržovat jisté informační sebeomezení, může-li jím zajišťované funkce zabezpečit i jinak. Para-

EET od 1. 3. 2018

graf zákona, který ukládá povinnost evidovat tyto tržby, tak ústavní soud ruší, a to opět uplynutím 28. února 2018.

Tuto změnu kvituje i Hospodářská komora. „Podřazení plateb kartou pod obecný režim EET vyvolávalo již od počátku nad diskusí o zavedení povinné evidence otazníky právě kvůli již existující dohledatelné evidenční stopě karetních transakcí,“řekl mluvčí komory Miroslav Diro.

Verdikt přivítaly také internetové obchody, s ohledem na vynaložené náklady však podle nich přišlo pozdě. „Rozhodnutí budeme v našem informačním systému samozřejmě reflektovat, nicméně další úpravy s sebou ponesou opět nadbytečné náklady,“uvedla po zveřejnění nálezu Patricie Šedivá, mluvčí e-shopu Alza.cz. Totéž potvrdil například Datart.

Po roce fungování EET eviduje tržby 161 tisíc podnikatelů. V příštím roce se jich mělo zapojit dalších zhruba 300 tisíc. Vše ale bude jinak. Ústavní soud v polovině prosince náběh třetí a čtvrté vlny pozastavil. A škrtl i několik dalších ustanovení. Změny začnou platit od března 2018. Rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo

Účtenky napříště bez DIČ

A ještě jednu změnu udělal Ústavní soud. Rozhodl o tom, že daňové identifikační číslo (DIČ) uplynutím 28. února 2018 nebude povinnou součástí účtenky.

„Povinnost zasílat DIČ do informačního systému správce daně nicméně zůstává v platnosti, a funkčnost celého systému proto není nikterak ohrožena,“upozornil mluvčí resortu financí Žurovec. „Zároveň platí, že poplatníci, pro které uvádění DIČ na účtence nepředstavuje problém, anebo ti, kteří homusí uvádět z titulu plátcovství DPH, nemusí nijak zasahovat do stávající podoby svých pokladních systémů.