Úvěry podraží, vyrovnají to ale vyšší mzdy

sazby bankovních vkladů i úvěrů byly v posledních letech nízké. Sazba daná Českou národní bankou se téměř blížila nule. Karta se pomalu začala obracet ve druhé polovině letošního roku. Konkrétně v srpnu, kdy bankovní rada zvýšila úroky, poprvé od února 2008. Základní sazba tak v létě stoupla o 0,2 procentního bodu.

Podruhé ji zvedla začátkem listopadu, a to o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Na zasedání minulý týden bankovní rada k dalšímu zvýšení nepřistoupila. „Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,5 procenta,“potvrdil Marek Zeman, mluvčí centrální banky.

Jde ale jen o dočasný krok. „ČNB bude úrokové sazby postupně dále zvyšovat v příštím roce,“říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ING. Další růst podle něj nastane pravděpodobně na začátku února a celkově by měla bankovní rada své základní sazby v průběhu příštího roku zvýšit třikrát až čtyřikrát.

Postupný návrat k vyšším úrokovým sazbám v příštím roce potvrdil již začátkem prosince také guvernér ČNB Jiří Rusnok. Uvedl, že to bude pozvolný a dlouhodobý vývoj.

Sazby u hypoték překročí tři procenta

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase například dražší půjčky na bydlení. Ty několikrát zdražily již letos, i s ohledem na omezení jejich dostupnosti v důsledku opatření ČNB. Přesto jsou ale úrokové sazby hypoték stále příznivé. V listopadu byla jejich průměrná sazba na 2,15 procenta.

V příštím roce podle odborníků dále porostou. „Aby bylo poskytování hypoték pro banky stále ziskové, měly by jejich úroky co nejrychleji vyrůst nad tři procenta,“zastává názor Martin Mašát, analytik poradenské společnosti Partners.

„V opačném případě se hypoteční trh utlumí, čemuž vehementně pomáhá i regulace centrální banky. Hypotečnímu trhu nepřidávají ani extrémně předražené nemovitosti v určitých oblastech,“míní Mašát.

Jedním dechem ale dodává, že sazby z hypotečních úvěrů ve výši tří či čtyř procent jsou stále nízké a při průměrném růstu mezd by toto zvýšení nemělo být fatální.

Vždyť ještě před pár lety byly sazby kolem pěti procent a na přelomu tisíciletí dokonce nad deseti procenty. jak