Před novoročním pálením

Marně čekáte, že budu podrobně komentovat úterní vánoční oselství, pardon poselství, prezidenta Miloše Zemana. Stačily mi z něj vzorky na sociálních sítích s pseudonárodoveckými bláboly o pýše na vlastní zemi od někoho, koho na Hradě obklopují provařené proruské figury typu Vratislava „Bez prověrky“Mynáře, Jiřího „Haló noviny“Ovčáčka či Martina „Lukoila“Nejedlého. Od někoho, kdo nabádá občany, aby zdvihli hlavu, stali se sebevědomými a neměli se za co stydět. Přičemž se sám nehanbí třeba za milost, kterou udělil usvědčenému nájemnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi.

Nebo za úvahy o manipulaci „českým tiskem, Českou televizí a dalšími médii“, zatímco týden co týden vystupuje na TV Barrandov v estrádě nového krále komi-

Pondělí Neff ků Jaromíra Soukupa. Dík, štědrovečerní polévku a kapra se salátem už jsem vyzvracel.

Místo poslouchání sebestředného prolhaného alkoholika, který zahrozil veřejnosti pěstičkou, jsem si přečetl pozoruhodnou knihu Alexandry Alvarové Průmysl lži s výmluvným podtitulem Propaganda, konspirace a dezinformační válka. Ačkoliv se autorka v textu někdy opakuje, její úvahy se dobře hodí jako komentář k některým údalostem domácí politiky. Nejen k Zemanově smutné exhibici, ale i k minulým parlamentním i nadcházejícím prezidentským volbám: „Volební potenciál notorických nevoličů je děsivě destruktivní. Vždycky neomylně zvolí největšího a nejhlasitějšího sprosťáka, populistu, dadaistického ničitele. Jejich potřeba vulgarity a urážek, jejich představy ni-

Úterý Putna

Středa Baldýnský čení establishmentu… za jejich pokažené nebo nenaplněné životy by měly být oprávněně naší noční můrou.“Nebo ještě trefněji: „Kdejaký obecní idiot se dnes může stát politikem jen na základě výkřiku: Zavřeme hranice!“

A další mé božíhodové čtenářské vyrovnání dluhu v podobě vynikajícího románu americké spisovatelky s hongkongskými kořeny Celeste Ng Ohníčky všude kolem, který opečoval zaručený Odeon ve výborném překladu Jany Kunové. Ten jsem měl vytipovat do Knihy roku LN. Pozdě, co s tím nadělám.

Není čas a prostor převyprávět dokonale stvořenou ságu dvou středostavovských rodin, v níž se skvěle prolínají jejich různé osudy se všemožnými traumaty, včetně bolestných témat nalezených či přisvojených dětí a vzta-

Čtvrtek Rejžek hů matek k nim. I v něm jsem našel citát jedné z postav, jenž se dá vztáhnout na naši politickou scénu: „Někdy musíš všechno spálit a začít znovu. Půda je po takovém požáru úrodnější a můžou z ní vyrůst nové věci. Lidi jsou taky takoví. Začnou znova. Najdou si cestu.“

Pojďme tedy, prosím, počátkem ledna při prezidentském hlasování spálit ohavnou Zemanovu éru tím, že vybereme nového důstojného muže pro Hrad.

P.S. Nic jiného vám do roku 2018 prozatím nepřeju, drazí a drahé! JAN REJŽEK

Pátek Šustrová Sobota Hanák