... po Remka, Havla a Nagano
26. BŘEZNA 1348 Karel IV. buduje
Karel IV. položil základní kámen Nového Města pražského. Jen o několik dní později, 7. dubna 1348, založil císař a král pražskou univerzitu, která nese jeho jméno.
13. ČERVNA 2013 Razie ve Strakově akademii
Na Úřadu vlády a dalších úřadech zasahovali policisté Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Zadrželi několik politiků vládní ODS i vysokých úředníků, mimo jiné ředitelku premiérova kabinetu Janu Nagyovou. Premiér Petr Nečas ( ODS) poté 17. června rezignoval na funkci předsedy vlády i šéfa ODS. Jeho pád vedl k ustanovení úřednického kabinetu, jehož členy dosadil prezident Miloš Zeman, a následně k předčasným volbám. ODS dostala těžkou ránu, z níž se začala vzpamatovávat až v posledních sněmovních volbách.
27. ČERVNA 1968 Noviny tisknou Dva tisíce slov
Literární listy, Mladá fronta, Práce a Zemědělské noviny zveřejnily prohlášení Dva tisíce slov, které požadovalo změnu poměrů v Československu. Jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů pražského jara iniciovali významní pracovníci Akademie věd, mezi nimi vynálezce kontaktních čoček chemik Otto Wichterle. Později, v době normalizace 70. let, byli lidé, kteří s dokumentem souhlasili, soustavně perzekvováni.
30. ČERVNA 1918 Legie kladou základy Československa
Po začátku první světové války řada občanů uprchla do ciziny, aby se připojili k vojskům bojujícím proti Rakousku-Uhersku. Porušili tím vojenskou přísahu císaři monarchie a jasně deklarovali, že chtějí vybudovat svůj vlastní svobodný stát. 30. června 1918 na pláni u francouzského města Darney nastoupilo na 6000 příslušníků Československé střelecké brigády ve Francii ke slavnostní přehlídce s přísahou, po níž odjeli na frontu. Francouzský prezident Raymond Poincaré při této příležitosti potvrdil právo Čechů a Slováků na samostatnost. Právě statečnost vojáků v legiích vedla k pozdějšímu uznání Československa, které vzniklo po Velké válce.
9. ČERVENCE 1968 Českoslovenští lékaři transplantují první srdce
Tým lékařů pod vedením Karola Šišky a Ladislava Kužely v Bratislavě provádí první transplantaci srdce ve střední a východní Evro- Triumf na olympijském turnaji století pě. Čtyřiapadesátileté ženě voperovávají orgán o osm let mladšího muže, který se zabil pádem z balkonu. Jeho rodina s dárcovstvím souhlasila. Žena však transplantaci nepřežila. Po pěti hodinách na sále zemřela na následky jiných nemocí.
10. ČERVENCE 1973 Hepnarová zabíjí
Olga Hepnarová najela úmyslně s nákladním automobilem mezi lidi čekající na zastávce tramvaje v Praze 7 a způsobila smrt osmi lidí. Byla popravena 12. března 1975. Stala se vůbec poslední ženou popravenou v Československu.
30. ČERVENCE 1948 Zrodila se legenda
Nejslavnější běžec českých dějin Emil Zátopek získal svou první zlatou medaili na olympiádě. Klání těch nejlepších v Londýně ovládl na desetikilometrové distanci. Na stejných hrách skončil na pětikilometrové trati druhý. Zátopek se řadí k největším atletům všech dob. O čtyři roky později vyhrál „pětku“, „desítku“i maraton, který si tehdy vyzkoušel poprvé v životě!
8. SRPNA 2008 Vlakové neštěstí
Vlak EuroCity Comenius jedoucí z Krakova do Prahy narazil do ocelové konstrukce silničního mostu, jež se zřítila na trať. Strojvedoucí, který pád mostu zaregis- troval v okamžiku, kdy byl vlak půl kilometru od něj, stačil použít rychlobrzdu a zpomalil tak soupravu ze 134 na 90 kilometrů v hodině. Lokomotiva a první čtyři vozy vlaku vykolejily, smetly i tři nákladní vagony na sousední koleji. Neštěstí si vyžádalo osm mrtvých.
21. SRPNA 1968 Sovětská vojska vtrhla do Československa
Obrodný proces v Československu končí vpádem sovětských vojsk, která pod záminkou kontrarevoluce v noci z 20. na 21. srpna překročila hranice státu a zůstala v něm dalších 20 let až do zhroucení komunistického režimu.
26. SRPNA 1968 František Kriegel nepodepsal
Českoslovenští představitelé v čele s prezidentem Ludvíkem Svobodou na jednáních v Moskvě (23.–26. srpna) podepsali pod nátlakem tzv. moskevský protokol, jenž obsahoval mimo jiné opatření po obsazení Československa. Protokol odmítl jako jediný podepsat František Kriegel.
13. ZÁŘÍ 1988 Mladičký Jágr debutuje v lize
Hokejový útočník Jaromír Jágr nastoupil poprvé v první československé lize. Za své domovské Kladno odehrál zápas proti Plzni.
Přes milion mužů se hlásí do zbraně
Přesně před 80 lety vyhlásilo Československo všeobecnou mobilizaci své armády. Do zbraně bylo celkem povoláno více než 1 250 000 mužů. Byli odhodláni bránit svobodu a nezávislost republiky proti ohrožení ze strany nacistického Německa. Jejich naděje však zůstaly nenaplněny. Po mnichovské dohodě byly vojenské jednotky rozpuštěny.
29. ZÁŘÍ 1938 Velmoci podepsaly mnichovskou dohodu
Německo, Itálie, Velká Británie a Francie podepsaly v Mnichově dohodu o odstoupení pohraničního území českých zemí Německu. O pouhý den později Československá vláda přijala mnichovský diktát.
18. ŘÍJNA 1968 Soudruzi schválili pobyt sovětských vojsk
Národní shromáždění schválilo Smlouvu o podmínkách a dočasném pobytu sovětských vojsk na území Československa (z 242 přítomných poslanců bylo pro 228, proti byli čtyři), týž den vstoupila v platnost.
28. ŘÍJNA 1918 Vzniká Československo
Po letech marného úsilí o rovnoprávnost v rámci habsburské monarchie se Češi a Slováci po prv- ní světové válce dočkali vlastního samostatného státu. Bezprostředním impulzem ke vzniku Československa bylo rozhodnutí Vídně jednat o mírových podmínkách předložených americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem.
14. LISTOPADU 1918 Masaryk zvolen prvním prezidentem
Na první schůzi Revolučního Národního shromáždění byl československým prezidentem zvolen Tomáš Garrigue Masaryk. Ve stejný den byla ustavena první vláda všenárodní koalice v čele s Karlem Kramářem.
29. LISTOPADU 1378 Umírá Karel IV.
Císař Svaté říše římské a český král Karel IV. zemřel v Praze na zápal plic poté, co ho zlomenina krčku upoutala na lůžko. Jeho ostatky spočinuly v královské hrobce, kterou nechal postavit pro sebe a svou rodinu v chrámu sv. Víta v Praze. Po jeho smrti nastoupil na trůn jako Václav IV. jeho nejstarší syn.
16. PROSINCE 1893 Vychází první číslo Lidových novin
Před 125 lety začaly v Brně vycházet Lidové noviny. U jejich zrodu stál advokát a novinář Adolf Stránský, který se později stal prvním ministrem obchodu samostatného Československa.