Objevení skutečného pokladu
Na hradě a zámku v Bečově nad Teplou.
Vzácným pokladem je relikviář sv. Maura, skříňka ze zlaceného stříbra a mědi se složitou figurální výzdobou, cennými smalty a asi pěti sty drahými kameny. Byl vyroben na zakázku benediktinského kláštera ve Florennes na území dnešní Belgie někdy během 13. století. Dnes je hned po korunovačních klenotech českých králů považovaný za druhý nejcennější umělecký předmět v České republice a na zámku v Bečově nad Teplou jemu po zásluze věnováno celé patro. Vrcholem okruhu je samozřejmě prohlídka samotného originálu, vystaveného ve speciální trezorové místnosti. Poslední šanci vidět ho v roce 2017 nebo stihnout první prohlídku v roce 2018 máte právě teď: silvestrovské prohlídky relikviáře v neděli 31. prosince a novoroční prohlídky v pondělí 1. ledna začínají vždy ve 13 a 14 hodin.
Bečov nad Teplou, který se společně s malebným historickým městečkem zuby nehty drží na vysoké skále nad údolím říčky Teplá, je zároveň hrad i zámek. Hrad je gotický, ale od 17. století byl využíván pouze jako hospodářská budova a roli reprezentačního sídla převzal pozdně barokní zámek s terasovými zahradami, bazénky a fontánami. K nejstarším částem hradu patří renesanční palác a gotická kaple Navštívení Panny Marie. Právě pod její podlahou se relikviář několik desítek let ukrýval – ale jak se vlastně na tak podivné místo dostal?
Beaufort-Spontinové koupili bečovské panství v roce 1813 a zhruba o dvacet let později získali od církve relikviář svatého Maura; stál je 2500 franků. Protože byl poškozený, nechali jej vzápětí opravit (což je stálo víc než samotná koupě, ale ne zase o tolik) a v roce 1888 vzácný předmět zapůjčili na výstavu v Bruselu. O rok později přicestoval relikviář do Bečova nad Teplou. Se sídlem měli majitelé velké plány, ale chyběly jim na ně peníze. Ze zamýšlené romantické přestavby středověkého hradu a jeho propojení s barokním zámkem nakonec sešlo a z projektu, který vypracoval renomovaný architekt Josef Zítek – mimo jiné autor návrhu pražského Národního divadla nebo Mlýnské kolonády v Karlových Varech –, se nakonec uskutečnily jen úpravy zámecké kaple sv. Petra. Protože za druhé světové války členové rodiny Beaufort-Spontin kolaborovali s nacisty, po vy- dání Benešových dekretů museli republiku opustit; ještě předtím ale stačili relikviář ukrýt pod podlahu hradní kaple a jeho tajemství si odvezli s sebou.
Objevení relikviáře patří k nejkurióznějším případům bývalé československé kriminálky. Vše začalo v červenci 1984, kdy obchodník z USA Danny Douglas nabídl Československu půl milionu dolarů za cosi, o čem nikdo nic nevěděl. Prozradil toho málo: že jde o předmět nedozírné historické hodnoty ze 13. století, že úřady o jeho existenci vůbec netuší (a tudíž ho nebudou postrádat), že byl ukryt na konci 2. světové války na místě, které leží přibližně 100 až 150 kilometrů od Norimberku, že k jeho vyzvednutí nebude potřeba žádná speciální technika a že poputuje do sbírek soukromého sběratele. Víc neprozradil.
Československu se obchod vcelku zamlouval, dolary byly v té době nedostatkové zboží. Jenže se objevilo podezření, že by předmět mohl pocházet z trestné činnosti, a tak byli k vyjednávání přizváni kriminalisté. Zadání jejich úkolu znělo jako z pohádky: jděte tam, nevíme kam, hledejte něco, nevíme co. Důležitá byla zmínka o Norimberku, a tak kriminalisté zabodli do mapy kružítko a zúžili okruh pátrání na okresy na západě Čech. V centru pozornosti se ocitly především hrady, zámky a kláštery. Do hledáčku se dostaly tři rody: Beaufort-Spontinové, Mensdorff-Pouillyové a Metternichové. Jenže se zdálo, že nikomu nic nechybí. Prohledávání hradu a zámku Bečov nad Teplou přišlo na řadu v listopadu 1985. V gotické kapli detektor kovu ožil – pak už stačilo rozebrat podlahu, odstranit suť a relikviář svatého Maura se opět objevil na světě.