Češi rozhodně dokážou soucítit i na dálku
LN Jak hodnotíte uplynulý rok 2017 z pohledu pomoci dětem? Byl to rok v něčem zvláštní?
Loni naštěstí nenastala žádná velká přírodní katastrofa, která by si vyžádala mnoho obětí na životech. Vidíme však, že krize, do jejichž řešení se zapojujeme, jsou stále složitější. Často jde o velmi chudé oblasti postižené nepřízní počasí, která vede k suchu, neúrodě a růstu cen potravin, což způsobuje velké přesuny obyvatelstva, šíření nemocí, nepokoje a ozbrojené konflikty... Tyto krize nemívají žádná jednoduchá, rychlá řešení. My se o nich většinou dozvídáme v politické rovině, nejhůře však dopadají právě na děti. LN Které oblasti si vyžádaly největší humanitární pomoc, co se týče těch nejohroženějších?
Jsou to oblasti, jež odpovídají tomuto krizovému vzorci: hlavně Jižní Súdán, kde byl loni v únoru vyhlášen stav hladomoru. Dále Jemen, region Čadského jezera, oblast Kasai v Demokratické republice Kongo. Pozornost ale stále vyžaduje situace civilních obyvatel v Sýrii a okolních zemích, pomáháme také Rohingům, kteří byli vyhnáni z Myanmaru...
Protože je UNICEF striktně nepolitická organizace, pracujeme i v Severní Koreji – i tam děti potřebují pomoc. Potřeb je samozřejmě mnoho, hlavním kritériem pro naše programy je proto dětská úmrtnost a chudoba, abychom zdroje i pracovníky soustředili tam, kde to je zapotřebí nejvíc.
LN Jak loni pomáhali Češi a Český výbor pro UNICEF?
Češi rozhodně dokážou i na velkou vzdálenost soucítit. Třeba na léčbu akutní dětské podvýživy a zajištění pitné vody ve zmíněném Jižním Súdánu přispěli částkou 4,62 milionu korun. Naše crowd- fundingová kampaň, která probíhala na portálu Darujspravne.cz, přinesla na podporu soběstačnosti nejchudších rodin a sirotků ve Rwandě 258 tisíc. Díky ochotě českých dárců jsme mohli zajistit kromě jiného 144 koz. Dalších 188 tisíc jsme v ČR získali na podporu center pro léčbu průjmových onemocnění a cholery proti epidemii cholery v Jemenu. Češi se zapojili i do pomoci UNICEF po hurikánech v zemích Karibiku, a to částkou 63 518 korun.
LN To ovšem byly ale zřejmě jen jednorázové sbírky a akce, ne?
UNICEF neřeší pouze krizové situace. My v rozvojových zemích pracujeme trvale a rozvíjíme programy zaměřené na základní vzdělání, rozvoj kvalifikace a osvětu. Zejména vzdělávání dívek je nesmírně důležité, protože kromě okamžitého efektu pro danou ženu a komunitu také významně přispívá ke snižování porodnosti, takže řeší jeden z velkých problémů, kterému v současnosti čelíme jako celé lidstvo...
LN Co čekáte od nadcházejícího roku 2018? Co lidem přejete?
Přála bych si, aby ubylo nedorozumění, napětí a konfliktů, kterých zatím ve světě i kolem nás spíše přibývá. Rok 2018 přinese nové výzvy a problémy, UNICEF ale bude v terénu každý den, aby ohroženým dětem zajistil terapeutickou výživu, pitnou vodu, lékařskou péči a prostřednictvím vzdělání i šance na lepší budoucnost.
„Zejména vzdělávání dívek je nesmírně důležité, neboť kromě okamžitého efektu pro danou ženu a komunitu také přispívá ke snižování porodnosti,“tvrdí Pavla Gomba, ředitelka UNICEF.
LN Říkáváte, že smyslem UNICEF je zaniknout, že už nebude potřeba. Kdy se to stane?
Loni jsem měla možnost navštívit programy v Ghaně a ve Rwandě. Mám už možnost srovnávat a vidím, jak se během pouhých pěti deseti let situace dětí v těchto zemích skokově změnila k lepšímu. Mám tedy důvod věřit, že tato situace jednou skutečně nastane a pomoci zvenčí nebude potřeba.
Myslím však, že UNICEF potřebujeme i u nás, aby nám připomínal hodnotu lidskosti a solidarity – mimo jiné i proto, že mezi námi stále žijí pamětníci pomoci UNICEF v poválečném Československu. Mnozí z nás by tu možná nebyli, kdyby tehdejší děti nedostaly základní léky, sušené mléko, výživu... Nezapomínejme na tohle, když přemýšlíme o tom, jestli má smysl pomáhat i jinde.