Sbírka písní Chrise Thilea, která se dobře poslouchá

Dvaačtyřicet let uváděl americký moderátor, vypravěč a komik Garrison Keillor rozhlasový pořad A Prairie Home Companion. Každotýdenní přenosy zábavné show, jejíž součástí jsou živá vystoupení folkových a lidových hudebníků, z Fitzgerald Theater v St. Paulu v Minnesotě stále pokračují. Avšak v roce 2016 nahradil Keillora na moderátorské pozici mandolinista Chris Thile a od prosince 2017 se pořad – zatím dočasně – jmenuje The Show with Chris Thile. Hudebník známý ze skupin Nickel Creek a Punch Brothers nebo ze společného dvojalba s pianistou Bradem Mehldauem pro svůj rozhlasový program skládá týden co týden novou píseň. Výběr z těchto „skladeb týdne“vyšel v prosinci jako sólové album, které má být poctou nejen posluchačům zmíněného programu, ale všem, kteří cokoli pozorně poslouchají. Tak alespoň Thile vysvětluje název své novinky Thanks For Listening.

Poslech nového alba je dobrodružstvím i v případě, že o Thileho show nic nevíme. Možná je i lepší poslouchat písně bez komediálních výstupů a zbytečných řečí, jakkoli nechci zpochybňovat mandolinistovy moderátorské kvality. Kolekce deseti skladeb vznikla ve spolupráci s producentem Thomasem Bartlettem, který je uveden jako spoluautor písní. Chris Thile zpívá a nahrál většinu strunných nástrojů. Základ doprovodné skupiny tvoří vedle Bartletta (klávesy) Alan Hampton (basa) a Ted Poor (bicí), jako hosté se v písních objevují držitelka Grammy Sarah Jarosz, písničkářka Aoife O’Donovan nebo violistka Nadia Sirota, jejíž hra vytváří v titulní písni mrazivý kontrast ke zpěvákovu výše položenému hlasu.

Písně na albu vycházejí z tradice americké akustické hudby. Tak jako v jiných Thileho projektech i zde sahá rozptyl od bluegrassu přes modernější country a folkrock až k dotekům akustického jazzu. Zajímavé je propojení bluegrassové mandolíny s téměř funkovým rytmem a pěveckým projevem hodným Michaela Jacksona v písni Elephant In The Room nebo podobná fúze městské rytmické taneční hudby s venkovskou hudbou horalů ve skladbě Falsetto. Za pozornost stojí po- zvolný vývoj úvodní skladby I Made This For You od minimalistického úvodu přes hutnější střední pasáž až k závěrečnému ambientnímu doznívání. A zatímco v předposlední písni Balboa představuje autor podobu své hudby odhalenou až na dřeň (pouze zpěv a mandolína), v už zmíněné závěrečné Thanks For Listening se ke slovu dostanou i decentní klávesy, které – nebýt zpěvákova charakteristického hlasu – by výsledek posunuly směrem ke konvenčnímu, ale stále ještě zajímavému popu.

Albu Thanks For Listening možná chybí sevřenost předchozích Thileho projektů. Místy je zřejmé, že víc než o koncepční nahrávku jde o sbírku písní, které měly posluchače zaujmout jednotlivě. Přitom však žádná z nich není hitem, který omráčí na první poslech. A možná proto nakonec fungují i jako celek, který se příjemně poslouchá. Kdyby taková hudba byla běžnou součástí i jiných zábavných pořadů, bylo by to jen dobře.

Chris Thile: Thanks For Listening