Neohlášené písemky školákům ubližují
Experti kritizují neplánované testy znalostí. Mají zjistit, zda se děti učí, výsledkem však bývá jen stres
PRAHA Učitel přichází do třídy. Žáci sledují, jestli má v ruce papíry. Má. Hodina začne dopředu neohlášeným testem.
V poslední době se však proti takovým překvapením ohrazují nejen žáci a studenti, ale také řada odborníků. Z dotazování LN vyplynulo, že děti tyto testy zbytečně stresují. Podle psychologů navíc školáci nemají kapacitu, aby se připravovali každý den na každý vyučovací předmět.
„Přepadávací testy jsou pro učitele nástroj vnější motivace, kterým docela spolehlivě vzbudí u svých žáků strach. Pokud jde učiteli o to, motivovat děti k učení strachem, je to jeho rozhodnutí,“konstatuje Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin. „Ale jak kolegyně, jinak ředitelka základní ško- ly, cituje svého pedagogického mentora: Lidi přepadává jenom úchyl,“dodává Feřtek.
Někteří učitelé se dušují, že žáky nechtějí strašit a termín testu vždy dopředu raději prozrazují. „Vždy je lepší, když se studenti naučí. Opravovat něco, na co se nikdo nepřipravil, je neekonomické i pro učitele,“míní Veronika Valíková ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury.
Na stejném postupu se domluvil s pedagogy i ředitel Pravoslav Němeček z českobudějovické základní školy. „Už to, že žáci o testu vědí a musí se připravit, vykoná své,“míní Němeček.
Rozhodně ale nejde o praxi všech vzdělávacích institucí. Stačí se podívat na internetové stránky některých základních škol.
Například v Dobřichovicích francouzštinářka i ruštinářka v in- formacích pro rodiče upozorňují, že žáky budou podrobovat neohlášeným testům. Jiní kantoři operují s termínem „krátké testy“.
Dětská psycholožka Ilona Gillernová se proti neohlášeným desetiminutovkám přímo nestaví: „Učitel ale musí třídě jasně sdělit, že se mohou objevit a že se budou nejlépe týkat jen látky z minulé hodiny.“
I Gillernová, která působí na katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, si ale nemyslí, že je v kapacitě dětí připravovat se každý den na všechny předměty.
„Vůbec nejhorší je pro žáky situace, když jednou učitel oznámí, kdy a z čeho se test bude psát a příště neřekne nic,“varuje Gillernová.
Pokud bude tedy jasně domluveno, že nečekaný test může přijít, nemůže nikomu vadit. „Jsem ve škole a jsme tam proto, abychom se něco naučili. Smyslem ale není žáky nachytat, že něco neumí. Stresem a strachem děti nic nenaučíme.“
Na otázku, zda ale právě neočekávaná výzva nepomůže dětem připravit se na budoucí život a například pracovní prostředí, uvedla dětská psycholožka: „Dovednost pohotově reagovat na určitou stresovou situaci se člověk musí učit postupně. Nemůžeme do ní prsknout dítě.“
Vhodný čas přichází podle ní na vysoké škole: „Studentům nedáme ke zkoušce otázky, ale třeba jen seznam literatury, ze které se mají připravit.“
Záleží pouze na škole
Ministerstvo školství nechce neohlášené testy hodnotit. „Způsob ověřování znalostí, dovedností a schopností žáků je zcela v kompetenci každé školy. Pravidla si pak škola stanoví ve školním řádu, v pravidlech hodnocení,“uvedla mluvčí resortu Jarmila Balážová.
Za pololetí dostanou žáci, které vyučuje Pravoslav Němeček fyziku, zhruba sedm menších prověrek. „Dvě z toho mi nemusí odevzdat. Případně škrtám dvě nejhorší známky. Chápu, že žáci nemusí být vždy v kondici,“sdělil také ředitel.
Učitelé podle něho s tím, aby se žáci průběžně připravovali, bojují v předmětech jako fyzika a matematika a v cizích jazycích. „Hlavně matematika a fyzika dost stojí na základech. Když neovládáte tu spodní řadu, nemůže- te pochopit tu nad ní. Neohlášené testy tento problém nevyřeší a ten stres za to nestojí,“uvádí.
Aby alespoň nějak docílil toho, že se žáci na jeho hodiny průběžně připravují, zkouší je ústně. I tak se jim však snaží vyjít vstříc. „Nejdřív zkouším ty, kteří mají o fyziku zájem a mají dobré výsledky. To pak motivuje další žáky, aby se připravili. Na konci pololetí řeknu těm, kteří ještě zkoušení nebyli, ať se připraví,“vysvětluje.
I studenti češtinářky Valíkové se sem tam ocitnou v situaci, kdy jsou jejich znalosti prověřovány bez ohlášení. Jedná se hlavně o diktáty nebo doplňovací cvičení. Ty už podle ní kantoři hlásit dopředu nemusí: „Těmi se prověřují věci, které má člověk umět neustále. Pamatuji, že i my jsme je na gymnáziu dostávali a báli jsme se jich. Ale mají svůj smysl. Ve Francii prosazují, aby se diktáty psaly denně. Až tak daleko nemusíme dojít.“
Ústní formou zkouší Valíková hlavně literaturu. „Někteří studenti si chtějí o literatuře povídat a ty pak nemusím vlastně ani zkoušet. Pak jsou tací, kteří si během hodin o literatuře nechtějí povídat, a ty zkouším,“vysvětluje.
Nad smyslem neohlášených testů se zamýšlejí i budoucí učitelé, současní studenti pedagogických fakult. „Nevím, kdo s myšlenkou nenahlášených písemek přišel, ale až se ho podaří dohledat, měl by okamžitě přistát na černé listině školství,“napsala LN studentka pedagogické fakulty Markéta Popelářová.
Až se tato kantorka postaví za katedru, její žáci se neohlášených testů nedočkají. „Před nedávnou dobou jsem se zařekla, že neohlášenými písemkami nebudu nikomu ztěžovat život. Stresu máme kolem sebe i tak dost a učení se odehrává daleko efektivněji v uvolněném prostředí,“dodala.