Lék na IT? Ve hře je i vyvlastnění

Řada státních úřadů trpí starými, nevýhodnými smlouvami na počítačové systémy. Často nejdou vypovědět a prodražují se. Ministerstvo financí proto navrhuje razantní řešení.

PRAHA Informační technologie jsou tajemná komnata, kam se běžný smrtelník bojí jít. Line se kolem nich aura něčeho složitého a přístupného pochopení jen několika vyvoleným. Minimálně v 90. letech a na přelomu tisíciletí tato legenda vládla na ministerstvech, protože právě z té doby pocházejí informační systémy, u nichž je stát závislý na dodavateli. Typickým příkladem je mýto, kde licence patřily Kapschi, a tak ministerstvo dopravy nemohlo zavčasu vypsat otevřené výběrové řízení na nového poskytovatele.

Ministerstvo financí, jehož dvacet IT zakázek aktuálně dostalo pokutu od antimonopolního úřadu, proto sestavilo apelativní materiál, v němž žádá premiéra, aby se to jednou provždy rozseklo, a to na centrální úrovni.

„Dle našich pracovních informací se v obdobné situaci nachází mnoho dalších ústředních orgánů státní správy, a jedná se tak o průřezový problém, který by měl být řešen nejlépe přijetím a realizací jednotné strategie státu,“píše se v dokumentu pro vládu.

Resort financí se potýká s dvaceti tendry ve své působnosti, kdy zadal rozvoj systému bez soutěže stá-

Pokutované zakázky v resortu ministerstva financí

vajícímu dodavateli, protože ten odmítl pustit na „svůj písek“jiné firmy. Z pohledu zákona je to ovšem chyba a antimonopolní úřad to zatím ocenil na zhruba 6,4 milionu korun pokuty. Vedle ministerstva financí s patem ve velkém zápasí i v resortu dopravy, životního prostředí nebo práce.

Předseda vlády Andrej Babiš o problémech informačních zakázek ví, věnoval jim prostor i ve svém proslovu po jmenování vlády a včlenil odkaz na nutnost vy- manit se ze závislosti na dodavatelích do programového prohlášení.

Na většině resortů mají zminulosti uzavřené velmi nevýhodné smlouvy na klíčové informační platformy, s nimiž se úředníci a politici opakovaně dostávají do situace, kdy nevědí, který policejní oddíl si pro ně přijde.

Věčné dilema

Řešení problému jsou v zásadě dvě a jedno krajní. Domluvit se s výhradním dodavatelem, aby pustil na provoz a rozvoj třetí strany. To v praxi naráží na neochotu nebo na přemrštěné finanční požadavky. Pak je to nesoutěžení, ale to znamená odpis celé uskutečněné investice. Resort financí zmiňuje ještě jednu možnost, poměrně drastickou a samo říká, že hypotetickou – vyvlastnění existujících informačních platforem.

„Optimální by bylo zajistit práva pro vývoj, provoz a rozvoj systémů státní správy státní firmou, kde by veškerá právaměl vždy zadavatel,“říká Tomáš Neřold, mluvčíministerstva dopravy, kterému antimonopolní úřad shodil tendr třeba na centrální registr vozidel.

Potíž spočívá v tom, že stát nevlastní práva k databázím nebo platformám, které pro svůj chod nutně potřebuje, všechno to patří soukromé firmě, která službu poskytuje. Bez svolení takového monopolního dodavatele nemůže resort vypsat otevřené výběrové řízení, z něhož by vzešla nejvýhodnější nabídka.

Přitom úpravy systému musí všechny úřady dělat pravidelně, s každým novým zákonem, protože pak jsou na IT strukturu kladeny jiné požadavky. Soutěžit nelze, a tak nastane takzvané jednací řízení bez uveřejnění, kterému se laicky říká zakázka z ruky – další byznys jednoduše dostane stávající monopolní poskytovatel.

S každou další zakázkou z ruky se dilema prohlubuje, protože do starého, nevlastněného systému se investují další a další peníze o mnoha nulách za úvodním číslem, a o to svízelnější pak je rozhodnout se, že se celý systém hodí do koše a vysoutěží se úplně nový. Na jedné straně musí úřad dokázat u zakázky, že jednací řízení bez uveřejnění bylo oprávněné, protože si stav dodavatelské exkluzivity organizace nezavinila sama svým předchozím postupem. Což zpravidla zavinila, protože představitelé resortů v minulosti dobrovolně uzavřeli vazal- ské kontrakty. Na druhé straně se musí vždy držet pravidla hospodárného nakládání s veřejnými penězi. A to je pak složité škrtnout IT systém pořízený za miliony, aby se v transparentním řízení pořídil docela nový, na nějž by stát práva vlastnil.

Dědictví z minulosti

„Zachování obou uvedených zájmů není ve většině provozovaných informačních systémů v praxi možné. Každý další rozvojový požadavek přináší dilema, zda pouze drobně upravit již pořízený systém s rizikem pokuty od antimonopolního úřadu, či nehospodárně odepsat celou vynaloženou investici a pořídit úplně nový informační systém takzvaně na zelené louce,“stojí ve zprávě ministerstva financí. Nemožnost naplnit férovou soutěž i hospodárnost je právě pozvánkou pro policejní orgány. Buď pro porušení jednoho, nebo druhého zákona.

U nových systémů už si ministerstva ošetřují ve smlouvě, aby si jejich budoucí následovníci nervali zoufalstvím vlasy. „Požadujeme udělení nevýhradního typu licence s možností úprav zdrojového kódu třetími stranami a otevřenost aplikačního prostředí,“uvádí Marek Čihák z ministerstva životního prostředí.

Ale pořád je tu značný počet starých, robustních a důležitých systémů z předchozích let. Třeba služba EDS/SMVS, v níž se na ministerstvu financí kompletně plánují a tvoří státní investice či evidují dotace. Resort si nemůže dovolit, aby nastal výpadek, a protože bylo nutné zapracovat do systému změnu zákonů, došlo na předělání služby zakázkou z ruky za více než 31 milionů pro nynějšího dodavatele, na což antimonopolní úřad reagoval čtyřsettisícovou pokutou.

Dědictví z minula dělá těžkou hlavu i dalším úřadům. „Stejně jako ostatní zadavatelé máme opakovanou zkušenost s tímto negativním jevem, snažíme se závislost na dodavateli maximálně eliminovat. V rámci našeho resortu se problém týká hlavně starších systémů, které byly pořízeny za minulých vlád,“potvrzuje mluvčí ministerstva práce Petr Sulek.

Podle svého programového prohlášení chce Babišova vláda hledat řešení přímo pod premiérovou kuratelou, při Úřadu vlády vznikne centrální autorita pro informační technologie. Finálním cílem je, aby spolu IT platformy komunikovaly, což dnes zpravidla neumějí a nezvládnou si mezi sebou sdílet data, a aby se všechna budoucí doplnění odehrávala v menších, otevřených tendrech.