Putin zahájil operaci kryptorubl
Podle expertů Rusy k zásadním krokům v oblasti kryptoměny tlačí spíš politické než ekonomické důvody. Rusko žije od roku 2014 v částečné izolaci a embargo i sankce ho nutí v některých oblastech spoléhat na zbytek svých spojenců nebo jen samo na sebe. Podle profesora Alessandra Figuse, italského experta na východní Evropu, chce Moskva demonstrovat, že se bez zbytku světa obejde nehledě na západní sankce, že prosperuje a jde s dobou. „Chtějí evropským partnerům demonstrovat, že i Rusko se adaptuje na změny, které zachvátily světový finanční systém,“tvrdí profesor Figus. Podle něj jde o jasný signál Moskvy Evropanům – nevzhlížejte jen ke Spojeným státům, jsme tady také my a dokážeme jít kupředu stejným tempem jako Američané.
Sami Rusové jsou ve zdůvodňování zavedení vlastní digitální měny opatrnější. List Financial Times cituje prezidentova ekono- mického poradce Sergeje Glazjeva, který kryptorubl obhajuje slovy: „Vzhledem k některým citlivým činnostem státu je to nástroj velmi vhodný. Díky němu narovnáme bez ohledu na sankce své účty s našimi partnery ve světě.“Kryptorubl totiž bude přitažlivý podobně jako jiné virtuální měny svou anonymitou, ovšem s tím rozdílem, že jediným, pro koho bude zcela čitelný, se stane ruská ústřední banka. Prezident Putin a jeho ekonomický tým vkládají do nové digitální měny i naději na získání investorů a návrat obrovských sum peněz, které z ruské ekonomiky v minulých dvou desetiletích odtekly. V režimu sankcí Rusko potřebuje víc než kdy jindy zahraniční investory a jejich peníze, jež je třeba vkládat do ruských podniků strádajících kvůli embargu a izolaci.
Měnu může stihnout trpký osud
Kryptorubl ale nebude to samé co bitcoin. Měl by představovat vlastně pouze digitální podobu stávajícího „papírového“rublu. Zisk vygenerovaný při transakcích s kryptorublem bude zdaněn třinácti procenty. Ten hlavní rozdíl mezi bitcoinem a kryptorublem je nasnadě – ruské digitální peníze bude mít pod absolutní kontrolou stát reprezentovaný ústřední ruskou bankou, která ještě nedávno označovala digitální měny za „finanční pyramidy“. Pro Rusy včetně renomovaných ekonomů je měna, která by nebyla pod centralizovaným dohledem, něčím zcela nepřípustným. Ovšem kryptorubl jako produkt státu se bude podle ekonomů těšit ve finančním světě stejně chabé důvěře jako klasický rubl. Přesto Rusko věří, že jeho kryptovaluta ovládne přinejmenším prostranství Eurasijského ekonomického svazu, popřípadě států BRICS.
Kritici kryptorublu poukazují na to, že podobné akce jsou v Rusku stále prováděny jako za starých, sovětských časů. Centrálně, nařízením prezidenta či vlády. Občané věří, že vládní usnesení jsou víc než zákony trhu. S podobným rozmachem i stejnou motivací, jako je nyní zaváděn kryptorubl, byla před lety v Rusku vybudována kopie amerického Silicon Valley, kde měly vznikat originální ruské vysoké technologie. Doposud byly utraceny na tento nápad miliardy dolarů, ovšem bez jediného konkrétního výsledku. I podle ruských novi- nářů může kryptorubl stihnout stejný osud. Tím spíš, že část ruských úředníků zodpovědných za zavedení digitální měny není v oboru dostatečně kompetentní. Například náměstek ministra financí Alexej Moisejev prohlásil, že on by nic takového nezaváděl, neboť ani přesně neví, co to kryptovaluta je.
I s takovými úředníky se Moskva snaží o změnu mezinárodní image Ruské federace – z izolované, zaostalé a polobanditské země se podle Kremlu nyní stává moderní a prosperující stát.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10