Ministr pro lidská práva nebude spát pindral
Když jsem se dozvěděla, že nejen, že se nemůžeme těšit na ministerstvo pro lidská práva, ale v nové vládě nebude obsazen ani post ministra pro toto odvětví, nebylo mi úplně do smíchu. Těch, kteří by potřebovali zastání u státní správy, znám příliš mnoho na to, aby mě taková informace nechala chladnou. Naštěstí mi trochu optimismu do žil vlili přímo ti, o něž by se mělo ministerstvo zajímat.
Víte, co je pindral? Pindral znamená nohama proti sobě. A víte, proč je to důležité? Protože divadelní hra … a zase jsme spali pindral je kus, kte- rý je unikátní z mnoha důvodů. Je to alespoň podle mých informací jedna z prvních her, kterou režíroval romský režisér a kde hraje veskrze romský ansámbl profesionálních herců a zpěváků. Hra je skvělá. Režisér David Tišer a dramaturgyně Líza Urbanová ji sestavili z nejrůznějších příběhů, historických ukázek textů, které se týkaly Romů v jednotlivých historických obdobích, a je zasazena do romského vyprávění o vzniku světa a stvoření prvního Roma. Skoro by se chtělo říct, že se jedná o jakousi česko-romskou verzi etnoemancipačního příběhu.
Jenže sympatické na tomhle divadelním kuse je kromě naprosto profesionálně provedeného představení i to, že se právě o čistou emancipaci nejedná. Na závěr hry si autoři kladou také otázku soužití většinové a menšinové společnosti, překvapují změněnými perspektivami romské babičky a nerom- ského přítele její dcery, který vypráví zase o tom, co zažila jeho rodina. Je to vlastně takové společné romsko-neromské hledání toho, v čem jsou si naše příběhy, ale i životní perspektivy podobné a v čem se rozcházejí. Autoři dokázali odolat pokušení udělat z hlavních hrdinů jednoznačně chudáky. Hra je daleko spíše hledáním odpovědi na otázku, proč jsou na sebe lidi občas zlí, když i malá holčička ví, že to je nesmysl. Tak proč to proboha nechápou ti dospělí, kteří mají moc to změnit? Tahle otázka zůstává na konci příběhu otevřená, možná pro každého jednoho z nás.
Hlas, kterému je dobré naslouchat
Hra měla premiéru v červnu 2017 a od té doby se hraje relativně pravidelně. Autoři byli pozváni už i do Evropského parlamentu, a tak je snad načase, abychom se na ni podívali i my tady doma. Strhující výkon Pavlíny Matiové i Marty Balážové okamžitě vtáhne diváky do děje a ostatní herci a zpěváci pomáhají skvěle dokreslit dojem, že se jedná o společnou otázku, jak to udě- lat, abychom mohli být spolu a nemuseli se pořád dokola obávat nějaké vrchnosti a toho, co si na nás obyčejné smrtelníky zrovna vymyslí.
Jak to vše souvisí s ministerstvem pro lidská práva? Dobrou zprávou z uvedení hry … a zase jsme spali pindral je, že přichází doba, kdy je hlas lidí s menšinovou životní zkušeností slyšet, a to velmi výrazně. A není to hlas těch, které je potřeba poslouchat jen proto, aby bylo učiněno zadost slušnosti. Je to velmi jasný profesionální hlas, který bez urážek, ale zároveň s velkou otevřeností nastavuje zrcadlo. Nikoli majoritní společnosti, ale všem těm, kteří se z nějakých důvodů pokoušejí rozsévat nenávist. A stojí za to si ten hlas poslechnout – už jen proto, že nabízí pohled na realitu, kterou můžeme společně objevovat a třeba i změnit. Takže ministr sice pindral spát nebude, ale my bychom třeba mohli…
Dobrou zprávou z uvedení hry „… a zase jsme spali pindral“je, že přichází doba, kdy je hlas lidí s menšinovou životní zkušeností slyšet, a to velmi výrazně