Výdělky porostou i letos

Plat přes 30 tisíc korun v dělnických profesích již není výjimkou. Řadu malých firem to vyčerpává

Loňský rok přinesl další oživení na trhu práce a v tom letošním se očekává obdobný vývoj. Řada firem, zvláště těch menších, už ale dává najevo, že tento trend není dlouhodobě udržitelný.

„Od ledna do září 2017 došlo k růstu celkové průměrné mzdy o 6,6 procenta, což je v reálném vyjádření meziročně o 4,1 procenta více,“uvedl Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu. Z hlediska kupní síly totiž loni začal být podstatný vliv inflace, která se meziročně zvýšila o 2,4 procenta, zatímco ještě v roce 2016 to bylo pouze o 0,4 procenta.

Ve 3. čtvrtletí se podle údajů ČSÚ vyšplhala průměrná mzda na 29 050 korun. A podle ekonomů je prakticky jisté, že za celý letošek přesáhne průměrný výdělek 30 tisíc korun hrubého měsíčně.

Medián, tedy peníze, které pobírá člověk přesně uprostřed, pokud by se sestupně seřadily mzdy a platy lidí v ekonomice, dosáhl ve třetím čtvrtletí 25 181 korun, o 7,1 procenta více než ve stejném období předchozího roku.

„Mzdové rozpětí se meziročně poněkud zúžilo, přesto zůstalo značně široké: desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala výdělky pod hranicí 12 170 korun, opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 45 740 korun,“popisuje Holý.

Muži mají ovšem mzdovou úroveň daleko vyšší. Zatímco u žen byl medián mezd ve 3. čtvrtletí 22 584 korun, u mužů činil 27 486 korun. Kromě toho jsou mužské mzdy rozprostřené ve větší šíři. Především oblast vysokých výdělků je u mužů neporovnatelně vyšší než u žen.

Komu rostly mzdy nejvíce

Průměrné mzdy rostly především v odvětvích, kde je mzdová úroveň nízká. To platí o ubytování, stravování a pohostinství, kde vzrostla průměrná mzda o 10,3 procenta na 17 354 Kč, v administrativních a podpůrných činnostech (o 8,1 procenta na 19 558 Kč). I přes toto zvýšení však mzdy v těchto odvětvích zůstávají těmi nejnižšími. Více než devítiprocentním tempem vzrostly mzdy ještě ve zdravotní a sociální péči a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech.

Z průmyslových oborů se nejvíce dařilo zpracovatelskému průmyslu, který současně zaměstnává největší počet zaměstnanců – zhruba 1,45 milionu. Tam vzrostla průměrná mzda o 7,2 procenta na 28 981 Kč. Podobně se dařilo druhému početně největšímu odvětví – velkoobchodu a maloobchodu, opravám a údržbě motorových vozidel, kde mzdy vzrostly o 7,4 procenta na 27 404 korun.

Kde se bude přidávat i letos

Právě v těchto oborech je největší nedostatek lidí a tím pádem i nejvyšší tlak na zvyšování mezd. Zvláště ve velkých firmách, kde působí odbory. Například u výrobce sanitární techniky Ideal Standard, kde pracuje okolo 600 lidí, přesáhne letos průměrný plat v dělnických profesích 33 500 korun.

Polepší si také zaměstnanci Třineckých železáren, kde pracuje přes sedm tisíc lidí. V roce 2016 tam průměrná hrubá měsíční mzda byla 29 100 korun, loni již 31 000 a letos by podle dodatku kolektivní smlouvy měla stoupnout až na 33 500 korun.

Vyšší výdělky budou mít také v opavské farmaceutické společnosti Teva Czech Industries. Loni tam byla průměrná mzda přes 32 000 korun, letos vzroste v průměru o 15 procent. „Zaměstnanci chtěli větší garanci základních mezd, proto jsme dohodli, že prémiovou složku ve výši devíti procent převedeme do základních mezd od 1. ledna 2018 a od 1. dubna 2018 navýšíme o dalších v průměru šest procent základní mzdy,“uvedl generální ředitel Jaroslav Chylík.

A polepší si i ve společnosti Saint-Gobain ADFORS CZ, která vyrábí skleněná vlákna. Na dělnické pozici se mzda v průměru dostane na 35 tisíc korun.

Z druhé strany je zde ale řada zaměstnanců, kteří se ani zdaleka nepřiblíží mediánu, natož průměrné mzdě. I to je jeden z důvodů, proč se od ledna 2018 znovu zvyšujeminimální mzda, kterou pobírá zhruba 132 tisíc lidí, a to z jedenácti tisíc na 12 200 korun. Celkově i s odvody přijde zaměstnavatele na 16 349 korun. Státu z této částky firma společně se zaměstnancem odvede 5880 korun.

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je stálé zvyšování minimální mzdy špatná politika. A to přesto, že mnoha firem se zvýšení minimální mzdy přímo netýká. Říká, že paradoxně se nejvíce dotkne těch, koho má vyšší minimální mzda sociálně podpořit – tedy zaměstnanců s nízkými příjmy a malých podnikatelů, kteří sotva svými výnosy pokryjí náklady.

„Jde o firmy s vysokým podílem mezd na celkových nákladech – úklidové firmy, malé výrobny, firmy působící v ubytová-

Nejlépe a nejhůře placená odvětví

ní, v pohostinství a v základních službách a dále firmy z ekonomicky méně vyspělých regionů,“vysvětluje Dlouhý.

Ty nebudou nabírat nové zaměstnance. Naopak tam, kde to půjde, je začnou nahrazovat stroji. Jinde začnou propouštět.

„Nemůžeme neustále ztrátové prodejny dotovat z našich prostředků,“uvedl Pavel Březina, předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev (COOP). Mimo jiné i kvůli nutnosti znovu navýšit mzdy tak uzavřou část prodejen a propustí řadu lidí.

Ještě mnohem palčivější než minimální mzda je ale podle Hospodářské komory pro mnohé podnikatele tzv. zaručená mzda, která je s ní provázaná. Ta se totiž týká mnohem většího počtu lidí. Konkrétní výše zaručené mzdy se liší podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce do osmi skupin. Pro rok 2018 činí 12 200 až 24 400 korun.

Dlouhý: Státní správa by měla zeštíhlet

Stát podle Dlouhého zasahuje do rovnovážné mzdy v ekonomice i tím, že razantně navyšuje platy ve státní správě. Rozpočet na rok 2018 počítá s desetiprocentním růstem objemu prostředků na platy ve státním sektoru. A to přesto, že již v roce 2016 zde činil průměrný plat 29 501 korun a že v roce 2017 dostali zaměstnanci ve veřejné sféře přidáno znovu.

Pracovníkům ve zdravotnictví se platy o deset procent zvedly od 1. ledna, jejich financování je navázáno na úhradovou vyhlášku vydávanou pro kalendářní rok.

„Tím se vytváří neúměrný tlak i na vývoj mezd v podnikatelské sféře,“konstatuje Dlouhý. Podnikatelé jsou nuceni zvyšovat mzdy také proto, aby jim zaměstnanci neodcházeli do státního sektoru. Namísto této absurdity by v situaci, kdy na trhu práce chybějí lidé, měla vláda podle Dlouhého najít sílu k zeštíhlení státní správy. Je to podle něj totiž soukromý sektor, který táhne ekonomiku.