Letošní průvodce pacienta

Možná vám výkyvy počasí na přelomu roku daly zabrat, a právě zápasíte s infekcí dýchacích cest. Pár dní v posteli vám nepomohlo a víte, že musíte navštívit lékaře. V ordinaci vás čeká hned několik změn, které přináší letošní rok. Tu první v podobě elektronického receptu pravděpodobně pocítíte nejdřív, a to, když budete potřebovat léky na předpis. Změn v českém zdravotnictví, jež se dotknou mnoha pacientů, je ovšem víc. Proto jsme pro vás připravili průvodce, který vám pomůže se ve změnách lépe vyznat.

Papírový recept můžete dostat

Právě elektronické recepty jsou asi nejvíce diskutovanou změnou přicházející s novým rokem. Jejich používání je od 1. ledna 2018 povinné. Jde o zásadní změnu, kladě rozhodnutí EU, která změnila předpisy pro používání rtuti zejména v průmyslu, ale také ve stomatologii. Cílem změny evropské legislativy je postupně ukončit používání rtuti v zubním amalgámu do roku 2030.

Pokud však v ústech máte i několik let běžné amalgámové plomby stříbřité či časem černé barvy, nemusíte se obávat o své zdraví a ani narychlo výplně vyměnit za jiné z odlišného materiálu. Amalgám se ve stomatologii používá více než 150 let, aniž by pro pacienty znamenal zdravotní riziko.

„Amalgám je používán proto, že jej lze zhotovit v kompromisní (nikoli ideální) kvalitě poměrně rychle, a tedy i levně. Amalgám toleruje drobné chyby ošetřujícího lékaře a do určité míry i horší hygienu pacienta,“říká docent Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory.

Na druhé straně amalgám se neváže se zubními tkáněmi a v zubu drží mechanicky, což nutí lékaře odstranit více tkání, tedy i zdravých. „Výplní jsou desítky typů, každá z nich má své výhody i nevýhody. Neexistuje tak jedna dokonalá výplň. Proto je třeba, aby pro správný výběr výplně z desítek možností měl ošetřující stomatolog opravdu hluboké znalosti,“dodává docent Šmucler.

Bílé plomby hrazené dětem a těhotným, úpravy očkovacího kalendáře dětí i dospělých, a také lepší podmínky pro domácí hospicovou péči nebo snížení limitu pro doplatky na léky – tyto a další změny ovlivní letos životy českých pacientů.

Hospicová péče také doma

Důležitou letošní změnou ve zdravotnictví je zařazení péče o umírající v domácím prostředí do seznamu výkonů hrazených ze zdravotního pojištění. V praxi to znamená, že řadu úkonů, které vykonají lékaři či zdravotní sestry mobilních hospiců, zaplatí zdravotní pojišťovny. Dosud byla péče mobilních hospiců zcela závislá na veřejných sbírkách, darech nadačních fondů a dotacích krajů a obcí. Nyní část, ale ne všechny tyto náklady, budou uhrazeny ze zdravotního pojištění.

Podle údajů České společnosti paliativní medicíny, která je součástí České lékařské společnosti J. E. Purkyně, půjde o 1152 nebo 1463 korun na pacienta a den. Zdravotní péče o takového pacienta na jeden den však stojí zhruba 1900Kč. K této částce je třeba přičíst také náklady spojené se sociální prací, psychoterapií, péčí o pozůstalé a podobně.

I tak ale jde o podstatnou změnu. Každý rok v Česku zemře asi 108 tisíc osob, z nichž 65 procent umírá v nemocnici, a to navzdory tomu, že by si více než tři čtvrtiny Čechů přály strávit poslední dny doma. Umírání v nemocnici je přitom nákladnější než umírání doma. Jak ukázal pilotní program Mobilní specializované paliativní péče, který běžel mezi lety 2015 až 2017, péče domácího hospice, kdy člověk umírá doma a zdravotníci za ním docházejí, je na den zhruba o 300 Kč levnější, než kdyby člověk umíral v nemocnici či léčebně dlouhodobě nemocných.

Pojišťovny uhradí těhotným ženám a dětem do 15 let bílé zubní výplně. Ostatním stále hradí jen výplně z amalgámu.