Maďaři podrží Poláky v EU
Polský premiér hledal v Maďarsku nejenom podporu pro úsilí odvrátit sankce Bruselu, ale i pro geopolitickou koncepci takzvaného Mezimoří.
VARŠAVA/BUDAPEŠŤ První bilaterální zahraniční návštěva nového polského premiéra Mateusze Morawieckého nevedla ani do Bruselu, ani do metropole některého ze sousedních států.
Směřovala do Budapešti, což byl signál, jehož si zajisté všimli i v unijní metropoli. Jak polská, tak i maďarská vláda totiž čelí v posledních letech kritice kvůli zásadním změnám, jež ve svých zemích prosazují. Komise se domnívá, že odporují unijním hodnotám. Oba šéfové vlád včera také opakovaně odmítli snahu EU prosadit kvóty přerozdělování běženců.
„Migrační politika EU je nejen neúčinná, ale selhala,“prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán na společné tiskové konferenci sMorawieckým s tím, že Evropané prý nechtějí migraci, na niž tlačí někteří unijní lídři.
„Členské státy musejí mít právo rozhodovat o tom, koho přijmou,“doplnil Orbána šéf polské vlády.
Morawiecki v Budapešti uvedl, že ani jeho země, ani Maďarsko nezpochybňují soudržnost Evropy a její hodnoty a chtějí se podílet na jejím budování.
Právě kvůli podezření z porušení unijních principů zahájila Evropská komise ještě před Vánoci řízení proti Polsku. Poprvé v dějinách Společenství se tak stalo na základě článku 7 Smlouvy EU, který umožňuje až pozastavení hlasovacích práv daného členského státu.
Důvodem, proč Brusel sáhl k tomuto kroku, jsou sporné reformy justice, jež současná konzervativní vláda spustila hned po nástupu do úřadu v roce 2015.
Zatímco Varšava ale považuje změny v justičním systému země za nevyhnutelné, aby se zvýšila efektivita a rychlost práce soudů, Brusel v nich spatřuje riziko ohrožení dělby moci mezi vládou a soudy.
První místopředseda Komise Frans Timmermans tehdy prohlásil, že polská vláda nechala v minulých letech v parlamentu schválit třináct zákonů, jež představují vážné nebezpečí pro nezávislost justice v zemi. Maďarsko ovšem již dříve oznámilo, že přijetí jakýchkoli sankcí EU vůči Polsku zabrání a bude je vetovat.
Premiér Orbán to znovu připomněl koncem roku v rozhovoru s provládním listem Magyar Idök a svůj postoj zopakoval i po včerejším setkání s Morawieckým.
Není navíc vyloučeno, že se v takovémto případě přikloní na stranu Polska i další státy střední a východní Evropy.
Podobné řízení, jakému nyní čelí Polsko, by mohlo například v blízké budoucnosti potkat i Rumunsko. I tam se současná vláda snaží měnit pravidla fungování justice, což může například ochromit boj s korupcí.
Již delší dobu se pře Evropská komise i sMaďarskem. Přitom nejde pouze o zmíněnou migrační politiku, kdy Brusel zažaloval kromě Budapešti a Varšavy i Prahu, když odmítaly přistoupit na program přerozdělování žadatelů o azyl na základě kvót.
Komise kritizuje maďarskou vládu i kvůli zákonům omezujícím dle jejího názoru činnost nevládních organizací i vysokých škol financovaných ze zahraničí.
Vyplnit prostor mezi Německem a Ruskem
Oficiálně šlo při jednáních polského a maďarského premiéra nejenom o agendu související s Evropskou unií, ale i o vzájemnou spolupráci v energetice.
Ta by se mohla například odehrávat v prostoru takzvaného Mezimoří, což je geopolitická koncepce, již současná pravicová vláda ve Varšavě prosazuje již od svého nástupu na podzim 2015.
Navazuje přitom na starší představy, které se objevily již vmeziválečném období a byly spjaty s osobností tehdejšího silného muže Polska, premiéra Józefa Piłsudského. Jeho cílem bylo vytvořit blok států situovaný mezi třemi moři, tedy Baltským, Jaderským a Černým, jenž by dokázal na straně jedné čelit tlaku Německa a na druhé Ruska.
Piłsudski na začátku třicátých let minulého století předpokládal, že jádrem tohoto společenství se vedle Polska stane ještě Ukrajina. V současné době patří k největším podporovatelům této myšlenky Chorvatsko.
„Nejde o to, vytvořit společný stát, ale jde o politickou, ekonomickou a kulturní spolupráci při zachování vlastní identity. Nejdůležitější je zadržet ruský imperialismus,“obhajoval před dvěma lety vizi o „Mezimoří“šéfredaktor provládního týdeníku Gazeta Polska Tomasz Sakiewicz.
Ambici, že by středoevropské státy chtěly výrazně zasáhnout do debaty o budoucím uspořádání EU, včera ohlásil i premiér Orbán. Po setkání s Morawieckým uvedl, že státy visegrádské skupiny by měly přijít s vlastním návrhem příštího rozpočtu EU.