Brusel vymáhá mrtvé kvóty
Evropská komise zažalovala Česko, Maďarsko a Polsko kvůli bojkotu programu přerozdělování migrantů. Ten přitom nesplnil očekávání a před třemi měsíci skončil.
LUCEMBURK/PRAHA Povinný mechanismus přerozdělování migrantů v EU je sice již více než tři měsíce mrtvý, Brusel se ale nikdy nesmířil s tím, že některé země kvóty bojkotovaly. Evropská komise včera proto splnila svou měsíc starou hrozbu a u Soudního dvora EU v Lucemburku zažalovala Česko, Maďarsko a Polsko za to, že nepřijímaly migranty podle společného klíče.
Polsko ani Maďarsko na kvóty nepřistoupily, Česko pak jen liknavě. Z celkového počtu 2691 běženců, kteří na Prahu připadli na základě kvót přijatých v září 2015, české úřady přijaly 12 migrantů z Řecka. Z italských záchytných táborů pak ani jednoho.
Text žaloby zatím znám není. „Předpokládám, že ji dostaneme v následujících dnech. Podle jednacího řádu Soudního dvora EU pak máme dva měsíce na vypracování žalobní odpovědi,“řekl LN Martin Smolek, vládní zmocněnec pro zastupování státu před nejvyšší soudní instancí EU.
Evropská komise by teoreticky mohla žalobu stáhnout – jenže to by Česko muselo udělat vstřícný krok a nabídnout další volná místa pro migranty z italských a řeckých uprchlických táborů.
Nic takového se ovšem nechystá. Již loni v létě tehdejší vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) odhlasovala, že Česko nepřijme jediného „kvótového“běžence. A nic na tom nehodlá měnit ani kabinet Andreje Babiše (ANO).
Ten včera zopakoval, že kvóty jsou neefektivní a rozdělují Evropu. Babiš také přislíbil, že celou kauzu chce řešit s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. „Já mám termín s panem Junckerem 29. ledna v Bruselu, máme spolu večeři, takže se na to samozřejmě připravuji,“řekl premiér. „Uděláme všechno pro to, abychom přesvědčili Evropskou komisi, aby tam na nás nebyl žádný dopad. A budeme se to snažit vysvětlovat,“dodal.
Podivil se také nad tím, že Brusel zažaloval Česko, Maďarsko a Polsko, zatímco Slováci, kteří přemístili na své území 16 běženců z Řecka, vyvázli bez právních postihů. Slovensko ovšem na rozdíl od Česka plnilo své povinnosti minimálně v tom, že čtyřikrát do roka nabízelo pro uprchlíky ze sběrných táborů ve Středomoří volná místa.
A právě o rozpor mezi formálním nabízením míst a reálným neúspěchem programu, v jehož rámci se za dva roky po Evropě podařilo rozmístit jen pětinu původně zamýšleného kontingentu migrantů, chce Česko opřít svou právní argumentaci. Podobně se hájilo již loni v létě, když Brusel žalobou pohrozil.
Soudní dohra kvót se každopád- ně může protáhnout. Ústní jednání – pokud k němu dojde – lze očekávat až na konci roku. „Ne dřív než v listopadu nebo prosinci,“řekl mluvčí Soudního dvora EU Balázs Lehóczki. Proces pak bude pokračovat ještě další měsíce. „První verdikt lze očekávat v polovině roku 2019,“předvídá Smolek.
Jenže za rok a půl se Česko dozví pouze to, zda skutečně porušilo společná pravidla. Další dlouhé měsíce zabere vyměřování trestu. Teprve druhý verdikt přinese možné sankce.
Ty mohou obsahovat paušální částku v řádu milionů eur, ovšem také denní penále v řádu tisíců eur za každý den, kdy Česko rozhodnutí soudu nebude respektovat a nadále nebude migranty přijímat.
Jak by ovšem Česko mělo kvóty začít naplňovat a penále se vyhnout, jasné není. Povinný přeroz- dělovací mechanismus oficiálně skončil loni v září.
Nový systém na obzoru
Mezitím se ovšem v Bruselu chystá nová verze kvót. Na rozdíl od těch minulých by již nemělo jít o směrná čísla, která by státy automaticky musely plnit. Distribuční klíč by se spouštěl jen v případě vzedmutí uprchlické vlny.
Evropská komise by ráda nový mechanismus dojednala do letošního léta. Řada zemí, včetně Česka, je ovšem proti. A právě na jejich odpor Babiš sází. „Je třeba přesvědčit ostatní předsedy vlád a rozšířit Visegrádskou čtyřku o další premiéry, kteří by nám pomohli tomu zamezit,“nastínil předseda vlády svou strategii jednání v EU.
Poznámku k tématu čtěte na straně 8