Rozhodnuto. Na hry nepojede
Největší česká biatlonová hvězda vynechá olympijské hry. Tělo Gabriely Koukalové potřebuje klid.
(od našeho zpravodaje) Bylo to vlastně symbolické. Po sedmi měsících dohadů, kdy nikdo pořádně nevěděl, co vlastně je s Gabrielou Koukalovou, se také oznámení o její neúčasti na olympijských hrách, opakovaně avizované až na pondělí, uskutečnilo v předstihu už včera.
„Stejně už ty informace prosákly. Tak jsme ten proces urychlili,“prohlásil šéf svazu Jiří Hamza.
Ano, Gabriela Koukalová skutečně vzdala marný boj o Pchjongčchang. Tělo jí start nedovolí. Tak to včera v 18.29 sdělila světu na stránkách biatlonového svazu.
„Snažila jsem se udělat maximum pro to, abych se vrátila. Bohužel to na tréninku nešlo podle mých představ. Moc mě to mrzí, olympiáda je vrcholem každého sportovce.“
Za pouhými třemi větami zůstal skryt dlouhý a komplikovaný příběh české Sportovkyně roku 2017, který načaly její červnové křeče v obou lýtkách.
Nekonala se žádná tisková konference, kde by svoji olympijskou absenci okomentovala. Ani žádný rozhovor. Jen videem na svém oficiálním facebookovém účtu měla později doplnit úvodní tři věty.
„Snažili jsme se do poslední chvíle vykřesat naději,“řekl Hamza. „Možná už jsem byl úplně poslední, kdo jejímu startu na hrách věřil.“
Faktem je, že od prosince bylo pravděpodobné, že tento boj Koukalová nezvládne. Jak nyní přiznává šéftrenér Ondřej Rybář, zle bylo už před jejím listopadovým odjezdem na první sníh. „Pak se Gábině povedl první kemp v Imatře, byla tam plná energie, některé tréninky zvládala a také mě nabudila optimismem. Jenže přišlo druhé soustředění v Imatře a najednou nešlo nic.“Tehdy nastal kritický zlom. „Ocitla se na chvíli nahoře a najednou zase strašně rychle spadla dolů,“popisoval šéftrenér.
Z kraje prosince se poprvé spekulovalo, že předčasně ukončí se- zonu. Viděno s odstupem času, s ohledem na veškerý následující stres, dohady přes média i dopad na atmosféru v týmu, by nejspíš šlo o nejlepší řešení. Protože prodlužování naděje se neslo v duchu víry v zázraky. „Před Vánocemi už to byla improvizace ze dne na den. A čím víc se blížila olympiáda, přicházela skepse,“řekl Rybář. Že pochybující hlava dokáže umocnit bolesti těla, je prokázané. Přesto kouč ujišťuje: „Nemyslím si, že by Gábina nebojovala do poslední možné chvíle.“
Nikoliv včera, ale začátkem ledna ta poslední možná chvíle nastala. Pak se jen čekalo na oficiální oznámení. Poté co přišlo, její loňská velká sokyně Laura Dahl- meierová v Ruhpoldingu podotkla: „Bylo pro ni asi lepší tuto sezonu uzavřít a vrátit se v té další s novou energií.“
Dnes se český tým probudí do prvního dne sezony, kdy Gabriela Koukalová oficiálně není jeho členkou. „Situace je vyřešená, teď by měl nastat klid na všech frontách okolo,“doufá Hamza. Opět se bude mluvit především o sportu, o časech, o výsledcích a bodech. Ale co bude dál s ní? Nastane fáze naprostého vyčištění těla i hlavy od bolestí a stresu biatlonu. Už v létě lékaři Koukalové doporučovali, že ideální by bylo na čtyři měsíce zcela vysadit. Sice s odkladem, ale přece jen jejich přání vyplní. Profesor Pavel Kolář má celý proces koordinovat.
Z úst nikoho ze zainteresovaných ani jí samotné včera nezaznělo: Může jít také o konec kariéry. „Zkrátka letošní sezona je odpískaná. O další se zatím nemá smysl bavit,“řekl Hamza. Hned dodal: „Ještě nám udělá radost.“
Stala se mistryní světa, má tři olympijské medaile, je majitelkou velkého glóbu ze sezony 2016 i osmi malých a ovládla 23 závodů Světového poháru včetně památného loňského v Novém Městě. Byla ztělesněním českého biatlonového boomu.
Zároveň je jí stále pouze 28 let. Platí za ženu v nejlepších závodnických letech ve sportu, kde dokázaly v poslední době vítězit 35letá Kaisa Mäkäräinenová či 33letá Anastazia Kuzminová.
Koukalová by se mohla vrátit v úvodu příští sezony, kdy je lákadlem další Světový pohár v Novém Městě. Nebo teoreticky po mateřské přestávce. Nebo vůbec.
Jaká varianta převáží, patrně nyní nikdo neví. Rybář živí víru v její comeback, současně však připouští: „Může nastat spousta důvodů, proč by se Gábina nevrátila, třeba rodinné. Má i jinou náplň života, nejen sport. Ale pokud se rozhodne vrátit, má otevřené dveře.“
Rozhodnutí bude jen na ní.