Tady je Zemanovo. Nebo ne?
O čem vypovídají mapy výsledků prvního kola prezidentských voleb 2013 a 2018
Srovnávat volby a jejich výsledky na mapách bývá ošidné. Musíme si uvědomit řadu zkreslení či pastí, které výsledný obraz ovlivní. Třeba to, že výsledek prvního kola nelze jen tak přepočítávat pro kolo druhé. Nebo to, zda je mapa členěna podle volebních okrsků, okresů či podle krajů. A také fakt, že i v rámci okresů se liší hustota zalidnění – ačkoliv se může zdát, že pro jednoho kandidáta hlasuje celý velký areál, ve skutečnosti může jít jen o malé procento z celkového elektorátu. A tak dále. Až potom můžeme srovnávat pohled na mapy z ledna 2013 a ledna 2018 ( které naleznete na stranách 4 a 5 dnešních LN).
Schwarzenberg odolával, ale...
Letošní mapa po prvním kole voleb evokuje, že Miloš Zeman prakticky ovládl zemi. Z celkem 76 okresů České republiky zvítězil ve všech s výjimkou tří: Praha, Praha-západ a Praha-východ. Při vzpomínce na leden 2013 a fandění Karlu Schwarzenbergovi coby předchozímu ztělesnění Antizemana by se snad dalo říci toto: v centru Čech se udržují zbytky pražského knížectví, zatímco zbylé území státu podlehlo autoritativnímu republikánství národoveckého charakteru. Ale to je jen taková legrace.
Nicméně vidíme velký rozdíl oproti mapě okresů po prvním kole prezidentské volby nyní a před pěti lety. Tehdy sice také Miloš Zeman získal většinu okresů, ale rozhodně ne drtivou. Poměr nebyl 73 : 3 jako letos, ale 55 : 21. Mapa to ukazuje názorně.
Karel Schwarzenberg vyhrál v prvním kole nejenom v Praze (tam se to bralo jako očekávaná povinnost), ale i v poměrně širokém pásu českého území. Byl to pás od severních pohraničních hor (Liberecko a Krkonoše) přes Český ráj, střední Čechy, a pak podél údolí Vltavy přes okresy Příbram, Písek, České Budějovice až po Český Krumlov a Šumavu. Na Moravě tehdy dokázal získat alespoň jeden okres: Brno-město.
Naproti tomu Miloš Zeman před pěti lety v prvním kole sice ovládl celou Moravu a Slezsko, k tomu notnou část českého venkova (zejména bývalé Sudety a Vysočinu), ale neuspěl vmetropolitních oblastech – konkrétně ve větších sídlech krajů. Tedy s výjimkou Ústecka, Ostravska, Olomoucka či Zlínska.
Letošní Zemanův výsledek z prvního kola působí na mapě ještě dominantněji než výsledek z roku 2013. Tím ale není řečeno, že letos má Zeman šanci pro druhé kolo větší než před pěti lety.
Z Jablunkova na Šumavu
Letošní Zemanův výsledek z prvního kola působí na mapě ještě dominantněji než výsledek z roku 2013. Tím ale není řečeno, že letos má Zeman šanci pro druhé kolo větší než před pěti lety. Mapa z roku 2013 totiž odráží situaci, kdy v prvním kole vyhrál jen těsně (též proto, že větší procentní díly rozebralo více kandidátů než letos). Schwarzenberga porazil nepatrným rozdílem 24,2 : 23,4 procenta, takže dva postupující nezískali dohromady ani polovinu všech voličských hlasů. Letos získali dva postupující skoro dvě třetiny hlasů. I proto se Zemanova síla jeví na mapě vítězných okresů jako válcující a drtivá.
Ale nezapomínejme na důležitý rozdíl. Před pěti lety dokázal Miloš Zeman pro druhé kolo zmobilizovat ohromný rezervoár hlasů. Nikdo netuší, jaký rezervoár dokáže zmobilizovat