„Poukázky na jídlo nás ztrapňují“
PRAHA „Paní vedoucí, jsou tu nějaké socky a chtějí platit potravinovými lístky,“zvolala prodavačka do zázemí obchodu s potravinami a drogérií.
Invalidní důchodce, který přišel s doprovodem, chtěl zaplatit nákup poukázkami, které od loňského prosince vydává úřad práce dlouhodobě nezaměstnaným.
Nesetkal se s pochopením ani ostatních nakupujících. Pokřikovali: „Nezdržujte a jděte makat. Nic bych vám nedal.“Tento příběh není rozhodně jediný, který v poslední době přišel na adresu Národní rady osob se zdravotním postižením.
Pokud lidé nepracují déle než šest měsíců, dostanou na úřadu práce 35 až 65 procent dávky v hmotné nouzi v poukázkách. Tato dávka se vyplácí těm, kteří si nejsou schopni zajistit základní prostředky na živobytí – tedy například na jídlo, oblečení nebo hygienické prostředky. A právě tyto věci může dotyčný platit onou poukázkou. Na ní je přímo vyjmenováno, k čemu slouží.
Novela zákona o hmotné nouzi měla motivovat nepracující k větší snaze najít si práci. „Větší část dávky vyplacená v poukázkách bude využita tam, kde má pracovník úřadu práce podezření, že příjemce nevyužije příspěvek k jeho účelu, to je k zajištění základních životních potřeb,“uvedl nedávno mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň. Jen loni v září vyplatil úřad práce 90 700 příspěvků na živobytí, které spadají do dávky v hmotné nouzi.
Výzva poslancům
Jenže mezi ty, kteří dostávají od úřadu práce peníze na živobytí, se dostali i ti, kteří se nemohou stát soběstačnými. Pobírají minimální invalidní důchod, pečují o postiženého člena rodiny nebo jsou matkami samoživitelkami.
„Je tu skupina lidí, která si objektivně nemůže najít práci a zlepšit svoji situaci,“vysvětluje Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením. Nejde podle něho jen o postižené. Celkově odhaduje, že zhruba deset tisíc lidí může klidně místo poukázek dostávat peníze na obživu. Rada, kterou Krása vede, proto poslala poslancům výzvu, aby iniciovali další novelu zákona. „Zdůrazňujeme, že v řadě případů se jedná o lidi, kteří dlouhodobě pečují o osobu blízkou a zavedení poukázek je pro ně ponižující věcí, protože je staví na stejnou úroveň lidí, kteří se vyhýbají práci a nemají snahu zlepšit si svoji situaci,“stojí ve výzvě.
Úřad práce dává příjemcům seznam obchodů, jež budou poukázky přijímat. Podle Krásy je ale potíž i v tom, že ne všechny obce takové obchody na svém území mají.
Ministerstvo práce a stejně tak úřady práce nechtějí vstupovat do problémů mezi uživateli poukázek a samotnými obchody. „Obchodní síť je plně v kompetenci dodavatele poukázek,“napsal mluvčí ministerstva Petr Sulek. Poukázky jsou podle něho distribuovány tak, aby s nimi mohli lidé platit ve většině prodejen.
Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) s plošným vydáváním poukázek nesouhlasila. Změnu prosadili poslanci. V nové sněmovně se však poukázky nezamlouvají napříč politickým spektrem.
Například první místopředsedkyni Pirátů Olze Richterové: „Chceme-li, aby lidé na dávkách šetřili, nemůžeme jim dávat poukázky po padesáti koruně, které musí celé utratit.“Podobně to vidí šéfka sociálního výboru Radka Maxová (ANO): „Je zde prostor pro opravu zákona, která se již připravuje. V nejbližší době by měla být předložena ve sněmovně. Národní rada osob se zdravotním postižením chystá i svoji verzi.“
Aby si dlouhodobě nezaměstnaní nekupovali za dávky v hmotné nouzi cigarety nebo alkohol, začali dostávat místo peněz poukázky. Do této skupiny se ale dostali i někteří invalidní důchodci a pečující lidé. Poslanci nyní čelí výzvě, aby tuto skupinu ze zákona vyjmuli.