Nové pěstouny má nalákat kampaň

Pěstouni dětem suplují vlastní rodinu. Společnost jim ale připisuje nízkou prestiž. I proto v tuzemsku chybí tisíce náhradních rodičů.

PRAHA Markéta a Roman Langerovi mají vlastní dceru Elišku. Počít další dítě se tomuto páru nedařilo. Pro dceru ale chtěli sourozence. Na řadu tak přišla pěstounská péče. Nyní se starají o Terezu a Jirku, kteří jsou oba handicapovaní.

„Když si člověk bere dítě do péče, uvědomuje si, že je to těžké sousto. Rozhodli jsme se tak amusíme to zvládnout,“popisuje v dokumentu Rodiče napořád paní Markéta.

Chce tím upozornit, že pěstounství není namáhavé jen pro každodenní život s dítětem, které je kvůli traumatu z původní rodiny leckdy handicapované nejen zdravotně.

Společnost v Česku rozhodně nikoho neadoruje za to, že se stará o děti, kterých se vlastní rodiče vzdali. „Prestiž pěstounů je velmi nízká. Lidé si často myslí, že to dělají jen pro peníze,“vysvětluje Věduna Bubleová, ředitelka Střediska náhradní rodinné péče.

Do pěstounství se prozatím lidé nehrnou. „Pěstounů chybí přesně tolik, kolik je dětí v ústavu,“sdělila Bubleová. Nouze je především o ty dlouhodobé – tedy ty, kteří se o děti starají od jejich raného věku až po dospělost. „Nedostatek dlouhodobých pěstounů není jen záležitostí Česka,“ napsal LN mluvčíministerstva sociálních věcí Petr Sulek.

„Staň se pěstounem“

Některé kraje proto hledají pomoc v kampani. „Pojďte se stát pěstounem Kraje Vysočina!“zní jeden ze sloganů. V tomto kraji chybí zejména náhradní rodiče pro handicapované děti. „Rozjeli jsme kampaň v médiích, na niž navazují různé besedy a motivační odpoledne,“řekla mluvčí kraje Jitka Svatošová.

Podle statistik školského resortu končí v ústavní péči čím dál více dětí. Ve školním roce 2015/2016 to bylo 1057 nezleti- lých starších tří let, rok předtím 1007 a ještě o rok dříve „pouze“839. V kojeneckých ústavech je přes tisíc nejmenších dětí.

Čísla ministerstva sociálních věcí přitom působí optimisticky. „Celkový počet dětí svěřených do pěstounské péče se výrazně zvyšuje,“upozorňuje Sulek. V roce 2007 jich bylo 5174 a ke konci roku 2016 již 10 922. Počet dlouhodobých pěstounů se také zvyšuje. V roce 2015 se jednalo o 13 456 osob, v roce 2016 o 13 935. Dvě třetiny z pěstounských rodin jsou v příbuzenském vztahu s dítětem.

Přechodných pěstounů, u kte- rých děti zůstávají zpravidla rok, je 800. Jejich posláním je starat se o nejmenší děti, aby nemusely být v kojeneckém ústavu. Během tohoto roku se pro ně hledá dlouhodobá náhradní rodinná péče.

Podle sociálních pracovníků se občas stává, že se tento postup nezdaří a dítě se ocitá zpátky v ústavní péči. Podle předloňských statistik ministerstva sociálních věcí se tak stalo v 17 případech. Bližší podrobnosti resort nespecifikoval. „To jsou ojedinělé případy. Přechodní pěstouni se jinak snaží prodloužit si dobu, po kterou o dítě pečují,“říká Bubleová.

Vyšší odměna, více pěstounů?

Odhodlání stát se pěstounem by mohla posílit i vyšší odměna, která se vyplácí od letošního ledna. „Účelem navýšení dávek pěstounské péče nebylo primárně navýšení počtu pěstounů. Návrh na zvýšení dávek pěstounské péče se jen pokoušel dorovnat nejnižší dávku pěstounské péče na úroveň minimální mzdy,“vysvětluje Sulek.

Dlouhodobý pěstoun, který se stará o jedno dítě, místo 8 tisíc dostává 12 tisíc korun měsíčně. Ten, který pečuje o šest dětí, si polepší na 48 tisíc korun.

Zda skutečně v brzké době počet „profesionálních rodičů“vzroste, nikdo nechce nyní odhadovat.

Česko patří mezi smutné evropské vítěze v počtu umístěných dětí v ústavní péči. Někteří politici skloňují, že by se měla uzavřít minimálně kojenecká zařízení. Jiní chtějí z dětských domovů dostat děti do sedmi let věku. Ať tak či tak, než se tento krok podaří, je podle řady organizací nutné najít nejprve dostatek pěstounů.